Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Walahfrid Strabo
    De cultura hortorum : O zahradnictví

    2005 | Nakladatelství Florart

    Kdy napsal Strabo své patrně nejznámnější dílo De cultura hortorum věnované příteli Grimaldovi, nelze s jistotou určit. Je pravděpodobné, že tak učinil ve zralém věku jako opat kláštera Reichenau. Jako básník prokázal nejen důkladnou znalost Vergilia a Ovidia, ale také věcné znalosti zemědělství, botaniky a lékařství, …jejichž hlavním pramenem byla patrně četba některých antických a pozdně antických spisů. Vergilius poznamenává ve svých "Georgica", že básnění o zahradách chce přinechat jiným . Tohoto úkolu se ujal Columella v desáté knize svého díla "De re restica" a Walahfrid Strabo se staví do téže tradice. Prokazatelně čerpá z lékařského spisu "Liber medicinalis" od Quinta Serena , znal však také - přímo či zprostředkovaně - "Natura historia" Plinia Staršího .
    Není to však autorova sečtělost, která činí z Walahfridovy básně pozoruhodně originální dílo. Strabo byl sám velmi bystrým pozorovatelem. V úvodu básně, kde vypočítává práce spojené se zahradou, zmiňuje básník, že za své znalosti vděčí v neposlední řadě vlastní zkušenosti na zahrádce, která se nachází přede dveřmi jeho obydlí. Nejen popis prací, ale také překvapivě živé líčení některých rostlin čtenáře utvrzuje v přesvědčení, že - patrně díky výsadám svého opatského úřadu - Strabo opravdu měl k dispozici malou zahradu, kde se ve volných chvílích věnoval péči o rostliny a měl příležitost k jejich pozorování.
    Z básně dýchá opravdový zájem a vřelá láska k půdě a rostlinám, důvěrná znalost latinské literární tradice i oddaná věrnost křesťanským hodnotám. V jednom celku zde nalézáme smysl pro praktický užitek i estetickou vnímavost, náboženskou zkušenost i vědomí evropských intelektuálních kořenů. Mějme na paměti, že Walahfrid Strabo byl především beneditinským mnichem, v jehož řeholi se nacházelo známé pravidlo "ora et labora"; spojení duchovnosti a manuální práce je v De cultura hortorum zvláště v závěrečných pasážích přímo hmatatelné. V bibli, která přes všechnu antickou vzdělanost nutně zůstává hlavním duchovním pramenem každého středověkého učence, je zahrada rájem, pahorkem ukřižování i místem vzkříšení. Také v tomto kontextu byla patrně napsána Strabonova báseň.     Kdy napsal Strabo své patrně nejznámnější dílo De cultura hortorum věnované příteli Grimaldovi, nelze s jistotou určit. Je pravděpodobné, že tak učinil ve zralém věku jako opat kláštera Reichenau. Jak…o básník prokázal nejen důkladnou znalost Vergilia a Ovidia, ale také věcné znalosti zemědělství, botaniky a lékařství, jejichž hlavním pramenem byla patrně četba některých antických a pozdně antických spisů. Vergilius poznamenává ve svých "Georgica", že básnění o zahradách chce přinechat jiným . Tohoto úkolu se ujal Columella v desáté knize svého díla "De re restica" a Walahfrid Strabo se staví do téže tradice. Prokazatelně čerpá z lékařského spisu "Liber medicinalis" od Quinta Serena , znal však také - přímo či zprostředkovaně - "Natura historia" Plinia Staršího .
    Není to však autorova sečtělost, která činí z Walahfridovy básně pozoruhodně originální dílo. Strabo byl sám velmi bystrým pozorovatelem. V úvodu básně, kde vypočítává práce spojené se zahradou, zmiňuje básník, že za své znalosti vděčí v neposlední řadě vlastní zkušenosti na zahrádce, která se nachází přede dveřmi jeho obydlí. Nejen popis prací, ale také překvapivě živé líčení některých rostlin čtenáře utvrzuje v přesvědčení, že - patrně díky výsadám svého opatského úřadu - Strabo opravdu měl k dispozici malou zahradu, kde se ve volných chvílích věnoval péči o rostliny a měl příležitost k jejich pozorování.
    Z básně dýchá opravdový zájem a vřelá láska k půdě a rostlinám, důvěrná znalost latinské literární tradice i oddaná věrnost křesťanským hodnotám. V jednom celku zde nalézáme smysl pro praktický užitek i estetickou vnímavost, náboženskou zkušenost i vědomí evropských intelektuálních kořenů. Mějme na paměti, že Walahfrid Strabo byl především beneditinským mnichem, v jehož řeholi se nacházelo známé pravidlo "ora et labora"; spojení duchovnosti a manuální práce je v De cultura hortorum zvláště v závěrečných pasážích přímo hmatatelné. V bibli, která přes všechnu antickou vzdělanost nutně zůstává hlavním duchovním pramenem každého středověkého učence, je zahrada rájem, pahorkem ukřižování i místem vzkříšení. Také v tomto kontextu byla patrně napsána Strabonova báseň.

    Stav

    Dobrý více informací

    Vytvořit poptávku

    O knize

    Stav: Dobrý
    Vazba: pevná
    Počet stran: 130
    Jazyk:  česky , latinsky
    ISBN10: 8023958615
    ISBN: 9788023958614
    Překladatel: Jakub Šimek
    Edice: 1. svazek ed. 1. svazek ed. Fontes hortorum
    Vydáno v: Uherský Brod
    Vystaveno: 27. 6. 2025 14:8
    Číslo položky: 1281867

    O autorovi

    Walahfrid Strabo

    Walahfrid Strabo

    Latinský učenec, duchovní, básník.

    Více od autora

    • Dopravu hradíme my

      Objednávkám nad 699 Kč

    • Tituly,  které jinde
      nenajdete

      Sběratelské kusy i knižní novinky

    • Balíme ekologicky

      A s radostí

    • Vykupujeme knihy

      Za hotovost a s vlastním odvozem

    Dárkové poukazy

    Zabalený dárek a poukaz s nápisem thank you

    Hledáte dárek pro náročné knihomoly?

    Vybrat poukaz

    Potřebujete místo
    v knihovně?

    Prodejte své knihy
    online!

    Zjistit cenu

    Přidáno do košíku!