Bess Southerns, přezdívaná také matka Demdike, to odjakživa uměla se zvířaty, dovedla je slovem snadno uklidnit a také dobře znala sílu léčivých bylin. Patří zkrátka mezi obdařené. Uživit sebe a dceru se třemi dětmi není lehké, nouze klepe na dveře co chvíli, a za pomoc druhým, za uzdravení nemocného člověka či zchromlé kravky člověk vždycky kus chleba domů přinese. A obdařenost se dědí, koluje potomstvu v krvi, a je na každém z nich, k jakým úmyslům chtějí své schopnosti užívat, zda k dobrodiní či odplatě, a zda je vůbec užívat chtějí…
Matka Demdike, vlastním jménem Bess Southernsová, odjakživa rozuměla léčivým bylinám, jejichž sílu uměla využít k pomoci lidem i zvířatům. A v těžkých dobách hladu a nouze i pro záchranu vlastní rodiny, tedy své dcery a jejích dětí. Za uzdravení člověka i krávy si přece domů přinese alespoň chléb... A tento dar se také dědí, koluje potomkům v krvi a je jen na nich, zda jej využijí pro dobré nebo zlé. Anebo v sobě nechají tuto sílu navždy spát. Přežití, odplata, dobrodiní... slova, nebo osud?
Román spisovatelky Mary Sharrattové je inspirován čarodějnickými procesy v anglickém Lancashire v roce 1612, které vyvrcholily devíti popravami. Celým příběhem se nese otázka, zda některá obvinění z čarodějnictví mohla být oprávněná. Sharrattová v příběhu dovedně snoubí historická fakta s moderní psychologií a barvitým líčením běžného života chudých lidí, jejichž jediná naděje na lepší budoucnost spočívá v jejich „obdařenosti“, tedy ve schopnostech, jež jedni považují za svaté a druzí za nečisté. Děj se postupně přesouvá z přírody, statků a vesnic do sídel vrchnosti, do žaláře i na popraviště, spěje k nevyhnutelnému závěru, ale přesto dál vyjadřuje naději v podobě nezdolných ženských charakterů, v podobě matek a dcer, jež dokážou milovat, soucítit i odpouštět.