Stav: |
Dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 332 |
Jazyky: | česky |
Edice: | 51. svazek ed. Antická knihovna 183x |
Vydání: | Vydání první |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | út 16. dubna 2024 13:27 |
Číslo položky: | 819492 |
Listy Luciliovi, sbírka sto dvaceti čtyř literárních dopisů adresovaných o něco mladšímu Senekovu příteli Luciliovi Iuniorovi, vznikly v posledních třech letech Senekova života a jsou považovány za jeho nejzralejší dílo.
Jejich obsahem jsou nesčetné otázky etiky a praktické filozofie vůbec.
Ačkoli převážná část výkladů se nese v duchu stoické nauky, neuzavírá se Seneca ani názorům jiných a předkládá je.
V listech, určených širší čtenářské obci, oslovuje v osobě Luciově každého čtenáře jako přítele, který zasluhuje, aby se jeho názorům, otázkám, postojům a celému způsobu života věnoval.
Senekovým cílem bylo získat čtenáře a přivést je na správnou cestu, a proto vložil do listů obratnost řečníka, znalosti filozofa, nadšení pedagoga i draze zaplacenou životní zkušenost a moudrost.
Tento svazek obsahuje všechny listy nezařazené do výboru, který vyšel v r. 1969 jako 4. svazek Antické knihovny.
Český čtenář tak dostává do rukou toto závažné Senekovo dílo poprvé v úplnosti.
Lucius Annaeus Seneca byl římský stoický filosof, dramatik, básník a politik, syn Senecy staršího a vychovatel císaře Nerona. Narodil se v hispánské Cordubě, kde jeho otec vyučoval řečnickému umění. V mládí přišel do Říma a za otcova dohledu získal rétorické a filosofické vzdělání. Stejně jako jeho bratři byl deklamátor a propagátor deklamací, které postupně prostoupily celou římskou literaturou. Hlásal stoickou nauku, že nejvyšší dobro pro člověka, zdroj štěstí a blaženosti je ctnost, že člověk má odolávat vnějším okolnostem, které nemůže ovlivnit, a má žít v duševním klidu, z něhož pravého filosofa nemohou vyvést ani rány osudu. Po studiích v Římě pobýval určitý čas u své tety v Egyptě, aby si upevnil zdraví. Po návratu do Říma nastoupil na úřednickou dráhu. Poměrně brzy se stal kvestorem a začal vystupovat na veřejnosti. Za vlády Caliguly se stal senátorem. Roku 39 mu zemřel otec, krátce předtím také manželka a syn. Dostal se do nemilosti císaře Caliguly a od násilné smrti ho zachránila jen smyšlená informace o jeho smrtelné nemoci. Za vlády císaře Claudia byl v r. 41 vyobcován na Korsiku, pravděpodobně pod vlivem Claudiovy ženy Messaliny. Byl obžalován z cizoložství s Claudiovou sestrou, Julií Livillou. Na Korsice se věnoval filozofii a literární činnosti. Zpět do Říma byl povolán až po osmi letech na žádost Claudiovy čtvrté manželky Agrippiny, aby se stal vychovatelem jejího syna Nerona. Když začal Nero v roce 54 vládnout, bylo mu 17 let. V této době za něj vládl hlavně Seneca společně s prefektem praetoriánů Sextem Afraniem Burrem. Roku 57 byl jmenován konsulem a nějakou dobu se výrazně podílel na správě říše. Později se stával císaři nepohodlným, roku 62 zemřel jeho přítel Burrus a jeho moc začala upadat. Seneca se postupně začal vyhýbat všem úřadům a stáhl se do ústraní. V roce 65 byl obviněn z účasti na Pisonově spiknutí, ač jeho reáln...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem