Franz Werfel
Čtyřicet dnů

1988 | Nakladatelství Odeon

Jádrem románu, zachycujícího útlak Arménců a vyhlazovací boje proti nim v době 1. světové války v Turecku, je čtyřicet dní trvající boj malé nezkušené armády arménských sedláků, odolávající na Mojžíšově hoře na pobřeží Středozemního moře mnohonásobné turecko-muslimské přesile. Jádrem románu, zachycujícího útlak Arménců a vyhlazovací boje proti nim v době 1. světové války v Turecku, je čtyřicet dní trvající boj malé nezkušené armády arménských sedláků, odolávající na Mojžíšo…vě hoře na pobřeží Středozemního moře mnohonásobné turecko-muslimské přesile.

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	700
Jazyk:	česky
Překladatel:	Hanuš Karlach
Edice:	492. svazek ed. Klub čtenářů
Vydání:	Vyd. 5., tohoto překladu 1.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Franz Werfel

Franz Viktor Werfel byl rakousko-český německy píšící spisovatel. Stejně jako Franz Kafka či Max Brod patřil k nejvýraznější generaci pražských německých spisovatelů a podobně jako oni byl členem spolku spisovatelů, Pražského kruhu. Z hlediska uměleckých směrů bývá Werfel považován za jednoho z čelných představitelů expresionismu. Franz Victor Werfel byl synem zámožného pražského židovského rukavičkáře Rudolfa Werfela a jeho ženy Albiny Werfelové , roz. Kussiové, dcery mlynáře z Plzeňska. Pár se vzal v prosinci 1889 a syn Franz se jim narodil už o devět měsíců později. Manželé Werfelovi měli ještě dcery Hannu , která měla později pletky s rakouským skladatelem Albanem Bergem, a Mariannu Amalii . Blíže měl Werfel jednoznačně ke své starší sestře Hanně, které dokonce předčítal ze svých raných rukopisů. Naopak jeho mladší sestra Mizzi neměla pro bratrovu zálibu v literatuře a „útěk před každodenní realitou“, jak mu napsala v dopise z 26. června 1942, příliš pochopení. Werfel vyrůstal se svými sestrami v Praze, kde jeho rodiče vlastnili dům v dnešní Opletalově ulici. Navštěvoval soukromou obecnou školu piaristů v Panské ulici , později pak c. k. německé gymnázium na Novém Městě v ulici Na příkopě a c. k. Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici , kde v té době studovali také Willy Haas a Paul Kornfeld. Coby žák nebyl Werfel nikterak nadaný a tercii musel dokonce opakovat, přesto roku 1909 složil maturitní zkoušku. Werfelova rodina sice pravidelně navštěvovala Maiselovu synagogu, kde Werfel v září 1903 podstoupil obřad bar micva, nepatřila však k ortodoxním vyznavačům židovského náboženství. Werfel sám byl prostřednictvím své chůvy, české katoličky Barbory „Babí“ Šimůnkové, též silně konfrontován s tradicemi a zvyky křesťanstv...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…