Ivan Stepanovič Konev
Čtyřicátý pátý

1970 | Nakladatelství Svoboda

Maršál Sovětského svazu vzpomíná na největší válečné operace roku 1945 , které byly prováděny pod jeho vrchním velením. Hodnotí přitom přední velitele, s nimižspolupracoval, a poskytuje tak rozhled po situaci na bojišti i po poměrech ve štábech. V závěru vzpomíná i na československé důstojníky, nejvřeleji na generála S…vobodu . Text prozrazuje pravého vojenského odborníka, jenž posuzuje důležité události i osoby z hlediska bojové dovednosti, odvahy i morálních kvalit. Maršál Sovětského svazu vzpomíná na největší válečné operace roku 1945 , které byly prováděny pod jeho vrchním velením. Hodnotí přitom přední velitele, s nimižspolupracoval, a poskytuje tak rozhled po… situaci na bojišti i po poměrech ve štábech. V závěru vzpomíná i na československé důstojníky, nejvřeleji na generála Svobodu . Text prozrazuje pravého vojenského odborníka, jenž posuzuje důležité události i osoby z hlediska bojové dovednosti, odvahy i morálních kvalit.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	228 , 32 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Překladatel:	Ludvík Myška
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 5. 2026 14:11
Číslo položky:	1744732

O autorovi

Ivan Stepanovič Konev

Ivan Stěpanovič Koněv byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR. V průběhu druhé světové války velel vojskům Rudé armády na východní frontě, která osvobodila od okupace německými nacisty velkou část východní Evropy. Také se podílel na karpatsko-dukelské operaci v roce 1944, na osvobození německého koncentračního tábora Osvětim. Měl významný podíl na obchvatné viselsko-oderské operaci, kde padlo na 295 000 německých vojáků a dalších 175 000 jich bylo zajato za proporčně mnohem menších sovětských ztrát. Vojska maršála Koněva se v dubnu 1945 účastnila dobytí Berlína. V pražské ofenzívě pak osvobodila severní, střední a východní Čechy a jako první spojenecká armáda se dostala v květnu 1945 do Prahy, ve které navzdory kapitulaci probíhaly intenzivní boje. V průběhu maďarského povstání na podzim 1956, během něhož podle údajů Vlada Šurigina ozbrojenci zabili okolo 350 sovětských vojáků a 50 rodinných příslušníků, byl pověřen velením a povstání potlačil. Pocházel z ruské rolnické rodiny na dalekém severu. Matka zemřela při porodu. Školní docházku absolvoval na farní škole ve svém rodišti, kde studoval s potěšením. Poté odešel v šestnácti letech z domova a pracoval jako lesní dělník a tesař, za první světové války byl v osmnácti odveden k dělostřelectvu a stal se poddůstojníkem. V roce 1917 se zúčastnil Kerenského ofenzívy v Haliči. Po vypuknutí Říjnové revoluce proti Kerenského vládě vstoupil Koněv do bolševické strany a začal organizovat rudogvardějskou jednotku ve svém rodišti. Až do jara 1918 působil jako vojenský komisař újezdu a zúčastnil se také 5. všeruského sj...

Více od autora