Jiří Mahen
Co mi liška vyprávěla

1947 | Nakladatelství Družstevní práce

Pohádky z pera klasika dětské literatury Jiřího Mahena přinášejí příběhy pro zasmání i k zamyšlení o zvířatech a jejich vzájemných vztazích, ale také o lidech, jak se jeví zvířatům. Hlavní vypravěčka, chytrá liška provází malé čtenáře světem zvířat s humorem i patřičnou vážností. Pohádky doprovodil ilustracemi Mahenův …věrný kamarád Josef Lada. Pohádky z pera klasika dětské literatury Jiřího Mahena přinášejí příběhy pro zasmání i k zamyšlení o zvířatech a jejich vzájemných vztazích, ale také o lidech, jak se jeví zvířatům. Hlavní vypravěčka,… chytrá liška provází malé čtenáře světem zvířat s humorem i patřičnou vážností. Pohádky doprovodil ilustracemi Mahenův věrný kamarád Josef Lada.

Stav

Velmi dobrý

bez obálky, neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, bez obálky, neautorská dedikace
Vazba:	pevná
Počet stran:	158 , 8 nečíslovaných listů barevných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Lada
Edice:	Do života
Vydání:	Třetí vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 11. 2023 11:38
Číslo položky:	678823

O autorovi

Jiří Mahen

Jiří Mahen, vlastním jménem Antonín Vančura , byl český básník, novinář, dramaturg, knihovník, režisér a divadelní kritik. Narodil se v rodině čáslavského krupaře Antonína Vančury a jeho manželky Elišky, rozené Chobotové. Pokřtěn byl jako Antonín Václav Josef Vančura. Rodina se v roce 1897 přestěhovala do Dubé, kde navštěvoval německou měšťanskou školu. Gymnázium studoval v Čáslavi a Mladé Boleslavi, kde roku 1902 maturoval. Již v té době se podílel na přípravě studentských časopisů, spolu se svým přítelem Rudolfem Těsnohlídkem. Dědové Vladislava Vančury a Jiřího Mahena byli bratři. Svůj rod odvozovali od zemanů Vančurů z Řehnic; tento původ inspiroval Vančuru k napsání Markéty Lazarové. Mahena inspirovala historie rodu ke hře Mrtvé moře o selské rebelii na Čáslavsku, kde byl předobrazem jeho praděd Jan Vančura. V obtížných finančních podmínkách i se zdravotními problémy studoval v Praze filozofickou fakultu, obory čeština a němčina. Spolupracoval s anarchistickým časopisem Nový kult a časopisem Moderní život, který byl tiskovým orgánem uměleckého spolku Syrinx. Seznámil se tak především s okruhem umělců scházejících se ve vile S. K. Neumanna, jako byl František Gellner, Jaroslav Hašek či Fráňa Šrámek. Státní závěrečnou zkoušku nesložil a v letech 1907–1910 učil jako suplent na reálce v Hodoníně a poté na obchodní škole v Přerově. Roku 1910 se přestěhoval do Brna, kde působil po zbytek života. V letech 1909–1919 byl redaktorem Lidových novin; odsud přešel do deníku Svoboda, v němž byl zaměstnán do roku 1936. V letech 1918–1920 působil jako dramaturg Národního divadla Brno. Od roku 1921 byl knihovníkem, později ředitelem tehdejší Veřejné knihovny města Brna. Dne 6. října 1919 v Brně uzavřel občanský sňatek s Karlou Haselmannovou . Manželství bylo bezdětné. Podle odkazu vdovy je dnes ve vilce, kde žili, knihovna a Mahenův památník. O svém manželství napsala vzpomínkovou k...

Více od autora