Ladislav Hejdánek
Co je dnes zapotřebí : výbor z Myšlenkových deníků z let 1988-1989

2012 | Nakladatelství Knihovna Václava Havla

Myšlenkové deníky nejsou záznamem subjektivních prožitků autora, ale přinášejí spíše kritické zamyšlení nad stavem československé společnosti a povahou komunistického režimu. Zde vybrané texty dokumentují konec 80. let 20. století a jsou v nich dokumentovány procesy, které vyústily v celospolečenskou změnu roku 1989. …Hejdánek v nich analyzuje čtyřicet let dosavadní vlády komunistické strany, uvažuje nad nutnými změnami do budoucna, nad myšlenkou evropské jednoty, nad vztahem státních stuktur a společnosti. Závěrečný oddíl popisuje okolnosti zatčení a perzekuce Václava Havla v roce 1989. Myšlenkové deníky nejsou záznamem subjektivních prožitků autora, ale přinášejí spíše kritické zamyšlení nad stavem československé společnosti a povahou komunistického režimu. Zde vybrané texty dokumen…tují konec 80. let 20. století a jsou v nich dokumentovány procesy, které vyústily v celospolečenskou změnu roku 1989. Hejdánek v nich analyzuje čtyřicet let dosavadní vlády komunistické strany, uvažuje nad nutnými změnami do budoucna, nad myšlenkou evropské jednoty, nad vztahem státních stuktur a společnosti. Závěrečný oddíl popisuje okolnosti zatčení a perzekuce Václava Havla v roce 1989.

Stav

Dobrý

lehké oděrky, lehce odřené desky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky, lehce odřené desky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	126
Jazyk:	česky
ISBN10:	808749010X
ISBN:	9788087490105
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Sešity Knihovny Václava Havla
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 12. 2024 12:45
Číslo položky:	1084536

O autorovi

Ladislav Hejdánek

Ladislav Hejdánek , byl český filosof, kritický žák Emanuela Rádla, Josefa Lukla Hromádky a Jana Patočky, jeden z mluvčích Charty 77 a emeritní profesor ETF UK. Hejdánek se po válce aktivně podílel na činnosti středoškolské a vysokoškolské YMCA a byl posledním předsedou pražského sdružení Akademické YMCA v roce 1949, když byla její činnost zastavena. V roce 1946 začal studovat matematiku, poté přešel na filosofii a sociologii. V únoru 1948 patřil mezi cca 200 vysokoškolských studentů, kteří šli na Hrad žádat prezidenta Edvarda Beneše, aby nepřijímal demisi nekomunistických ministrů. V roce 1952 dostudoval filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy s disertační prací Pojetí pravdy a některé jeho ontologické předpoklady. Jeho učiteli filosofie byli Jan Blahoslav Kozák a Jan Patočka. Nežijícím, ale rozhodujícím učitelem se mu stal Emanuel Rádl, jehož Útěchu z filosofie za války opsal na psacím stroji. V protestantském intelektuálním společenství, v YMCA se jeho učiteli stali Josef Lukl Hromádka, Josef Bohumil Souček a Božena Komárková. V roce 1953 se oženil s Hedou Kofránkovou a vychovali spolu čtyři dcery. S Jakubem Trojanem, Alfrédem Kocábem, Janem Šimsou, Boženou Komárkovou, Milanem Balabánem, Janem Čapkem, Jaroslavem Pfannem, Jaromírem Procházkou, Ladislavem Pokorným a dalšími vytvořili na konci padesátých let reformní evangelické hnutí Nová orientace, jemuž šlo o občanskou interpretaci evangelia do tehdejších společenských, církevních i politických poměrů, což činilo těžkou hlavu StB, církevním tajemníkům i církevnímu vedení. Navázal přátelské ekumenické vztahy s demokraticky orientovanými katolíky – především s Jiřím Němcem, s nímž několik desetiletí úzce spolupracoval na filosofické, křesťanské i politické frontě, dále se Zdeňkem Bonaventurou Boušem, Václavem Freiem, Karlem Flossem, Janem Sokolem a dalšími. V šedesátých letech se účastnil dialogu křesťanů s marxisty, přede...

Více od autora