Immanuel Kant, Jaroslav Peregrin, John Stuart Mill, Ludwig Wittgenstein, W. V Quine, A. J Ayer, Hilary Putnam, Gottlob Frege, Norman Malcolm, H. P Grice, P. F Strawson
Co je analytický výrok?

1995 | Nakladatelství Oikoymenh

Studijní texty k problematice analytického výroku . Studijní texty k problematice analytického výroku .

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	142
Jazyk:	česky
ISBN10:	8023804693
ISBN:	9788023804690
Překladatel:	Prokop Sousedík
Edice:	13. svazek ed. 13. svazek ed. PomFil
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 12. 2024 10:12
Číslo položky:	1074907

O autorech

Immanuel Kant

Immanuel Kant byl německý filosof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filosofie, zejména v epistemologii a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filosofy 19. století a novější filosofii vůbec. Kant se narodil jako čtvrté dítě ve zbožné pietistické rodině drobného řemeslníka a celý život prožil v okolí Královce ve východním Prusku ; z jeho osmi sourozenců se však jen čtyři dožili dospělého věku. Byl drobné až neduživé postavy, byl však velmi společenský a sám na sebe poměrně přísný. Od roku 1740 studoval na zdejší univerzitě filosofii, přírodní vědy a matematiku. Roku 1746 mu zemřel otec a univerzita odmítla jeho disertační práci, takže se řadu let živil jako vychovatel v okolí Královce. Po návratu na univerzitu vydal práci o „Obecných dějinách přírody a teorii oblohy“ a téhož roku se habilitoval spisem „O prvních zásadách metafyzického poznání“. Přednášel logiku, morální filosofii a metafyziku a jako úvod ke studiu filosofie fyziku, geografii a antropologii. V následujících letech odmítl několik pozvání na různé univerzity, až se roku 1770 stal profesorem logiky a metafyziky Univerzity v Královci, kde byl pak dvakrát rektorem. Roku 1787 byl přijat do Pruské akademie věd, v posledním období života měl však značné nesnáze s pruskou cenzurou. Kant se řídil přesným denním rozvrhem: vstával v pět hodin, dopoledne přednášel, k obědu často zval hosty a odpoledne chodil na procházku po známé „Cestě filosofů“. Pokud se ale líčí jako profesorský pedant, je to přehnané. Hrával velmi dobře karty i kulečník a ve společnosti byl velice oblíbený, zejména jako skvělý vypravěč. Také na jeho přednášky vzpomínali jeho žáci s nadšením: Kant byl vtipný a hlavně vedl své posluchače k samostatnému myšlení. Dožil se téměř 80 let a byl pohřben v K...

Více od autora

Ludwig Wittgenstein

Ludwig Josef Johann Wittgenstein byl jedním z nejvlivnějších filosofů 20. století. Bývá spojován především s analytickou filosofií a filosofií jazyka, ovlivnil však i logické pozitivisty. Jeho myšlení pravděpodobně nejvíce ovlivnili Otto Weininger, Arthur Schopenhauer, Bertrand Russell a Gottlob Frege. Ludwig Josef Johann Wittgenstein se narodil 26. dubna 1889 ve Vídni jako nejmladší z osmi dětí. Jeho rodina byla velmi bohatá, otec Karl Wittgenstein patřil k nejúspěšnějším podnikatelům Rakouska-Uherska. Oba Karlovi rodiče byli Židé, jeho otec přijal jméno Christian, aby se tak distancoval od svého židovského původu, jeho matka před sňatkem konvertovala k protestantismu. Ludwigova matka, Leopoldina, je známá „Poldi“ z názvu a emblému kladenských železáren . Její otec byl český Žid, zatímco její matka byla rakousko-slovinská katolička. Do školy chodil Ludwig Wittgenstein v Linci. Ve stejnou dobu navštěvoval tuto školu i Adolf Hitler, který přesto, že byl o šest dnů starší, chodil o dvě třídy níž. Reálně se tak mohl Wittgenstein setkat s Hitlerem pouze v jednom školním roce. Později studoval Ludwig strojnictví v Berlíně. Jeho zájem se časem rozšířil na matematiku, přes niž se dostal k logice a filozofii matematiky. Na radu Gottloba Fregeho absolvoval několik trimestrů filozofie u Bertranda Russella v anglické Cambridgi. Po vypuknutí první světové války se přihlásil do rakouské armády jako dobrovolník a v jejím průběhu získal na východní frontě několik medailí za statečnost. Po válce pokračoval v bádání a roku 1921 vydal s Russellovou pomocí Logisch-philosophische Abhandlung , jediné dílo, které vyšlo za jeho života . V něm, podle svého názoru, vyřešil všechny problémy filosofie a stáhl ...

Více od autora