T Svatopluk
Človíček

1959 | Nakladatelství Československý spisovatel

Portrét človíčka-měšťáka, zformovaného kapitalistickou společností v uhýbavého a podlézavého služebníka bezohledných zaměstnavatelů. Román dává nahlédnout do morálky buržoazní rodiny i do vykořisťovatelských praktik soukromých podnikatelů a kreslí psychologické portréty sobeckých lidiček, neschopných se spojit k odporu…, zbavených hrdosti, kteří intrikují a podvádějí. Portrét človíčka-měšťáka, zformovaného kapitalistickou společností v uhýbavého a podlézavého služebníka bezohledných zaměstnavatelů. Román dává nahlédnout do morálky buržoazní rodiny i do vykořisťovat…elských praktik soukromých podnikatelů a kreslí psychologické portréty sobeckých lidiček, neschopných se spojit k odporu, zbavených hrdosti, kteří intrikují a podvádějí.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	234
Jazyk:	česky
Edice:	264. svazek ed. 264. svazek ed. Žatva
Vydání:	Vydání třetí, v Československém spisovateli první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 3. 2026 15:30
Číslo položky:	1642248

O autorovi

T Svatopluk

Vlastním jménem Svatopluk Turek. Pocházel z rodiny lékaře. Po maturitě na reálce v Kroměříži začal studovat malbu na Akademii výtvarného umění v Praze u prof. Maxe Švabinského a Jakuba Obrovského. 1922 ze školy odešel a studia již neukončil. Živil se výtvarnou prací. 1924 spoluzakládal v rodné obci organizaci KSČ. Od 1926 byl reklamním malířem u firmy Baťa ve Zlíně. Próza Botostroj, vyjadřující jeho postoj k této firmě, však vyvolala soudní proces, v němž byl rodinou Tomáše Bati žalován za urážku na cti. Proces probíhal od ledna 1933 do února 1938, kdy bylo vydání knihy soudně zakázáno. Po nuceném odchodu ze Zlína Svatopluk několik měsíců pracoval u prostějovské oděvní firmy Nehera a pak se stal výtvarníkem a spisovatelem ve svobodném povolání. Krátce redigoval časopis Nový obzor , od prosince 1938 do okupace kryl svým jménem jako majitel a vydavatel časopis Svět v obrazech . Žil postupně v Krásně nad Bečvou u Valašského Meziříčí, v Radošovicích u Prahy a v Praze. Během války se účastnil komunistického odboje, podílel se mj. na tisku ilegálního Rudého práva. Po 1945 pracoval nejprve v redakci Rudého práva a od 1947 opět ve Zlíně jako redaktor závodního listu Tep nového Zlína. Od 1950 se věnoval literatuře. Debutoval 1925 povídkou v časopise Pramen. Dále postupně přispíval do novin a časopisů: Lidová kultura, Tvorba, Kultura doby, Čteme, Praha–Moskva, Literární noviny, Rudé právo, Český dělník, po 1945 : Nový život , Literární noviny, Host do domu, Květy , Plamen, Tvorba, Film a doba. Režisér K. M. Walló natočil filmy podle románů Botostroj a Bez šéfa . Novela Švédský mramor byla Jaroslavem Kubátem zdramatizována pro divadlo s titulem Skandál v Březůvce ....

Více od autora