Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Jan Neruda
Čítanka z dějin české a slovenské estetiky XIX....

Jan Neruda: Čítanka z dějin české a slovenské estetiky XIX. století

Jan Neruda, Vítězslav Hálek, František Palacký, F. X Šalda, Karel Havlíček Borovský, Karel Sabina, Miroslav Tyrš, Ján Kollár, Otakar Hostinský, Josef Durdík, Pavel Josef Šafařík, Ľudovít Štúr, Karol Kuzmány
Čítanka z dějin české a slovenské estetiky XIX. století

1972 | Nakladatelství Československý spisovatel

Publikace, která si neklade jiné cíle než popularizační a pedagogické, obsahuje ukázky z díla P.J. Šafaříka, F. Palackého, J. Kollára, K. Kuzmányho, Ľ. Štúra, K. Havlíčka Borovského, K. Sabiny, J. Nerudy, V. Hálka, M. Tyrše, J. Durdíka, S. Hurbana-Vajanského, O. Hostinského a F.X. Šaldy, přičemž každou ukázku provází ú…vodní charakteristika vybraného autora. Podle L. Štolla představuje kniha organicky pojatou, myšlenkově neobyčejně bohatou učebnici, naznačující historickou logiku více než stoletého vývoje estetického myšlení v naší kultuře. Publikace, která si neklade jiné cíle než popularizační a pedagogické, obsahuje ukázky z díla P.J. Šafaříka, F. Palackého, J. Kollára, K. Kuzmányho, Ľ. Štúra, K. Havlíčka Borovského, K. Sabiny, J. Ner…udy, V. Hálka, M. Tyrše, J. Durdíka, S. Hurbana-Vajanského, O. Hostinského a F.X. Šaldy, přičemž každou ukázku provází úvodní charakteristika vybraného autora. Podle L. Štolla představuje kniha organicky pojatou, myšlenkově neobyčejně bohatou učebnici, naznačující historickou logiku více než stoletého vývoje estetického myšlení v naší kultuře.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	215
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Oldřich Hlavsa
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 9. 2023 10:52
Číslo položky:	651469

O autorech

Jan Neruda

Jan Neruda byl český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik, vůdčí osobnost generace májovců. Pocházel z pražské Malé Strany, narodil se v Újezdských kasárnách. Otec Antonín Neruda byl vysloužilý dělostřelec, později trafikant. Matka Barbora, rozená Leitnerová , sama dříve ovdovělá, byla druhou manželkou vdovce Antonína Nerudy. V roce 1835 koupila matka dům v Zásmukách, kde rodina po čas žila. V roce 1838 získal otec povolení k pobytu v Praze, kde si otevřel krámek v pražském domě U Dvou slunců v Ostruhové ulici, od roku 1841 trafiku. Když otec zemřel, přestěhoval se Jan Neruda s matkou do domu U Tří černých orlů . Od roku 1841 byl žákem metropolitní školy u Sv. Víta, v letech 1842–1846 navštěvoval malostranskou německou hlavní školu. Středoškolská studia začal na malostranském gymnáziu, v letech 1851–1853 na Akademickém gymnáziu, kde maturoval. Po třech semestrech absolvoval na právnické a filozofické fakultě, během studií si přivydělával jako furýr a armádní účetní. Neukončená studia v roce 1857 opustil a učil na různých školách češtinu a němčinu. Asi od roku 1856 pracoval v redakcích německých a českých listů. V roce 1860 se stal redaktorem českého deníku Čas, ze kterého roku 1862 přešel do deníku Hlas. Hlas byl roku 1865 sloučen s Národními listy a Jan Neruda se stal až do smrti jejich fejetonistou. Spolupracoval též s časopisy, zejména s Květy a Lumírem. Podnikl několik cest do Německa, Francie, Maďarska, Itálie, Řecka a Egypta. O těchto cestách si vedl záznamy, které jsou zajímavým svědectvím o životě této doby, obsahují různé postřehy, které jej představují jako dobrého pozorovatele. Jeho první láskou byla Anna Holinová z vlastenecky orientované rodiny malostranského sluhy Františka Holiny . Věnoval jí řadu...

Více od autora

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora