Milan Salajka byl český teolog, duchovní Církve československé husitské, profesor a děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze, po roce 1990 profesor Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy, publicista, překladatel z němčiny, novinář, redaktor, editor a ekumenický pracovník. Dětství prožil ve slezském Bohumíně , po polské okupaci Těšínska se rodina přestěhovala do Moravské Nové Vsi . Středoškolské vzdělání získal na Reálném gymnáziu v Hodoníně , po skončení války v letech 1945–1947 studium dokončil a maturitní zkouškou uzavřel na Reálném gymnáziu v Ostravě-Přívoze. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně studoval filozofii a český jazyk, v roce 1949 přešel na Husovu československou bohosloveckou fakultu v Praze, kde roku 1952 absolvoval a nato byl svou církví v témže roce vysvěcen na kněze patriarchou Dr. Františkem Kovářem. Po následném vypovězení z asistentského místa na fakultě odešel do duchovní správy. Do roku 1968 působil jako farář v diasporních náboženských obcích se sídlem v Třešti, Hrušovanech u Brna a na Starém Brně, poté byl ustanoven do Prahy-Žižkova a nakonec jako duchovní do Prahy-Holešovic. V roce 1953 se oženil s Evou roz. Hlaváčkovou; děti Martin , Karel , Milena . Zimní semestr roku 1968 strávil studiem v Ženevě pro svou doktorskou a pozdější habilitační práci o ekumenismu. V letech 1968–1990 byl na HČBF postupně odborným asistentem , docentem , profesorem praktické teologie a ekumenismu , současně suplentem pro obor církevního práva. Voleným děkanem Husovy československé bohoslovecké fakulty byl v letech 1976–1989; následně působil do roku 1999 jako profesor na Husitské teologické fakultě, inkorporované do svazku Univerzity Karlovy. Po odchodu do důchodu od roku 2002 až do své smrti v lednu 2012 přednášel na Vyšší odborné škole Husův institut teologickýc...

Václav Kadeřávek byl český inženýr a literát, konstruktér "českého samoletu", letadla s pohyblivými křídly. Psal také fejetony, recenze a překládal do němčiny básně Adolfa Heyduka, Vítězslava Hálka a Jaroslava Vrchlického. Po skončení studií na pražské technice roku 1860 se začal intenzivně zajímat o možnosti létání s pohyblivými křídly. Postavil malého kovového ptáčka se skutečnými ptačími křídly, kterými pohybovaly dva elektromagnety, napájené tenkými drátky z baterie. Ptáček, který vážil 5,6 g, se skutečně vznesl. Kadeřávek pak podrobně studoval tvary křídel i let hmyzu a ptáků, a to i pomocí fotografií, pro které si sám vyráběl i suché desky. Roku 1866 uveřejnil v Nerudových a Hálkových Květech originální projekt ornitoptéry, letadla s pohyblivými křídly. Křídla se tvarem i profilem podobala ptačím, ale s ocelovou kostrou a potažená hedvábím. V potahu měly být velké klapky, které se samovolně otvíraly při pohybu křídla vzhůru. Také ocasní plochy měly být pohyblivé. Trup byl proutěný, stejně jako sedačka pilota. Kadeřávek původně počítal s pohonem křídel pomocí elektromagnetů, sestrojit suchou elektrickou baterii se mu však nepodařilo. Potom uvažoval o pístech, poháněných výbuchy střelné bavlny, a nakonec postavil model, poháněný vlastní silou. „Tímto letadlem učinil vskutku i dvé pokusův a to prvý na dvoře pivovaru ’u Voštěpů’, jehož sládek p. Jednorožec náležel mezi přední jeho příznivce, a druhý u přítomnosti několika svých přátel na rovině letenské u Prahy. Přístroj zmítal sebou sice po způsobu ptáka, který, jsa smrtelně raněn, marně usiluje uniknouti svým pronásledovatelům, ale do výše se nevznesl.“