Božena Šimková
Chytrému napověz : pohádky o tajemství řemesel

1995 | Nakladatelství Práh

Pohádky o tajemství devatero řemesel od autorky slavné Krkonošské pohádky. Dozvíte se, jak si džbán vysloužil ucho, odkud se na světě vzala dratev, jak se dostala kukačka do hodin, jak přišli kováři k měchu, jak se stal Matýsek prvním krejčím, proč kvetou růže i v chladných krajích, jak byla zlost taky jednou k užitku,… proč kominík nosí štěstí a co je největší bohatství na světě.
Pohádky o tajemství devatero řemesel od autorky slavné Krkonošské pohádky. Dozvíte se, jak si džbán vysloužil ucho, odkud se na světě vzala dratev, jak se dostala kukačka do hodin, jak přišli kováři k… měchu, jak se stal Matýsek prvním krejčím, proč kvetou růže i v chladných krajích, jak byla zlost taky jednou k užitku, proč kominík nosí štěstí a co je největší bohatství na světě.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	77
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085809389
ISBN:	9788085809381
Ilustrátor:	Alena Janoušková-Vančurová
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 8. 2025 16:38
Číslo položky:	1341082

O autorovi

Božena Šimková

Božena Šimková byla česká scenáristka a spisovatelka. Dětství prožila v podkrkonošské vsi Levínská Olešnice. Otec se živil tesařinou, později převzal zanedbané hospodářství a matka, vášnivá čtenářka a ochotnice, šila pro místní továrnu. Právě ona probudila v dceři zájem o literaturu a divadlo. Božena pomáhala rodičům doma i na poli, přičemž také pěšky chodila do dívčí měšťanské školy v Nové Pace. V Nové Pace pokračovala ve studiích i na gymnáziu. Promovala roku 1958 v Praze na Karlově univerzitě. Už během studií začala překládat z ruštiny a psala recenze na knihy vydané nakladatelstvím Naše vojsko. Působila jako redaktorka, scenáristka a pět sezón vedla dramaturgii v Divadle Jiřího Wolkera. Spolupracovala s Českou televizí a Českým rozhlasem. Koncem šedesátých let už byla zavedenou autorkou. Rok 1968 by pro ni ale zlomovým. Na shromáždění vydavatelství Naše vojsko totiž vystoupila proti podplukovníkovi , který nazval umělce bandou intelektuálů převlékajících kabáty. Z nakladatelství odešla sama a ocitla se na černé listině. Přes dvacet let pak nemohla veřejně vystoupit se svými díly. Měla možnost emigrovat, ale zůstala ve své rodné zemi. Odůvodňuje to slovy: „Nesnesla bych pocit, že už nikdy neuvidím „naše hora“, milované Krkonoše. A tak jsem se podílela na budování stanice zastávky metra Náměstí Míru, později jsem pracovala jako ostraha v Mezinárodní automobilové dopravě.“ I v této době se ale věnovala tvůrčí činnosti, její práce ale byly zaštítěny jmény jejích přátel. Na literární a filmovou scénu se vrátila až po roce 1989. Na kontě Boženy Šimkové je více než padesát divadelních, rozhlasových a televizních her, z nichž největší část tvoří pohádky. KRKONOŠSKÁ POHÁDKA Šimková pro Československou televizi napsala scénáře k sedmi dílům večerníčku Krkonošská pohádka, které byly odvysílány už v roce 1974. Tedy tři roky poté, co se poprvé objevil pán z Trautenberka u Marie Kubátové. Pro nečekaný ohlas diváků...

Více od autora