Božena Šimková
Svatba bez příbuzenstva

2003 | Nakladatelství Motto

Je objevena mrtvola normalizačního režiséra, který se měl druhý den ženit. Policie brzy zjistí, že se jedná o násilný čin a zároveň narazí na velké množství potenciálních pachatelů. Zavražděný režisér si přivlastňoval autorská práva nepohodlných scénáristů, které v době normalizace tzv. kryl svým jménem. Pražští krimin…alisté nakonec odhalí pravdu, která ale byla průměrnému čtenáři velmi brzo také jasná. Fia. Je objevena mrtvola normalizačního režiséra, který se měl druhý den ženit. Policie brzy zjistí, že se jedná o násilný čin a zároveň narazí na velké množství potenciálních pachatelů. Zavražděný režisér… si přivlastňoval autorská práva nepohodlných scénáristů, které v době normalizace tzv. kryl svým jménem. Pražští kriminalisté nakonec odhalí pravdu, která ale byla průměrnému čtenáři velmi brzo také jasná. Fia.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	175
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072461796
ISBN:	9788072461790
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 10. 2021 13:48
Číslo položky:	237345

O autorovi

Božena Šimková

Božena Šimková byla česká scenáristka a spisovatelka. Dětství prožila v podkrkonošské vsi Levínská Olešnice. Otec se živil tesařinou, později převzal zanedbané hospodářství a matka, vášnivá čtenářka a ochotnice, šila pro místní továrnu. Právě ona probudila v dceři zájem o literaturu a divadlo. Božena pomáhala rodičům doma i na poli, přičemž také pěšky chodila do dívčí měšťanské školy v Nové Pace. V Nové Pace pokračovala ve studiích i na gymnáziu. Promovala roku 1958 v Praze na Karlově univerzitě. Už během studií začala překládat z ruštiny a psala recenze na knihy vydané nakladatelstvím Naše vojsko. Působila jako redaktorka, scenáristka a pět sezón vedla dramaturgii v Divadle Jiřího Wolkera. Spolupracovala s Českou televizí a Českým rozhlasem. Koncem šedesátých let už byla zavedenou autorkou. Rok 1968 by pro ni ale zlomovým. Na shromáždění vydavatelství Naše vojsko totiž vystoupila proti podplukovníkovi , který nazval umělce bandou intelektuálů převlékajících kabáty. Z nakladatelství odešla sama a ocitla se na černé listině. Přes dvacet let pak nemohla veřejně vystoupit se svými díly. Měla možnost emigrovat, ale zůstala ve své rodné zemi. Odůvodňuje to slovy: „Nesnesla bych pocit, že už nikdy neuvidím „naše hora“, milované Krkonoše. A tak jsem se podílela na budování stanice zastávky metra Náměstí Míru, později jsem pracovala jako ostraha v Mezinárodní automobilové dopravě.“ I v této době se ale věnovala tvůrčí činnosti, její práce ale byly zaštítěny jmény jejích přátel. Na literární a filmovou scénu se vrátila až po roce 1989. Na kontě Boženy Šimkové je více než padesát divadelních, rozhlasových a televizních her, z nichž největší část tvoří pohádky. KRKONOŠSKÁ POHÁDKA Šimková pro Československou televizi napsala scénáře k sedmi dílům večerníčku Krkonošská pohádka, které byly odvysílány už v roce 1974. Tedy tři roky poté, co se poprvé objevil pán z Trautenberka u Marie Kubátové. Pro nečekaný ohlas diváků...

Více od autora