Jan Rys
Chvilky za městem

1973 | Nakladatelství Albatros

Desítky kvalitních černobílých fotografií rostlin, ptáků a zvířat jsou neoddělitelnou součástí knížky, která je zasvěceným průvodcem při poznávání přírody. Stručný doprovodný text přináší zajímavé postřehy o životě a prostředí fotografovaných zvířat a spolu s obrázky tvoří "jakousi učebnici jazyka přírody pro začáteční…ky a pro mírně pokročilé". Desítky kvalitních černobílých fotografií rostlin, ptáků a zvířat jsou neoddělitelnou součástí knížky, která je zasvěceným průvodcem při poznávání přírody. Stručný doprovodný text přináší zajímavé pos…třehy o životě a prostředí fotografovaných zvířat a spolu s obrázky tvoří "jakousi učebnici jazyka přírody pro začátečníky a pro mírně pokročilé".

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka, lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	145
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 9. 2025 12:28
Číslo položky:	1389393

O autorovi

Jan Rys

Jan Rys-Rozsévač, vlastním jménem Josef Rozsévač , byl český fašistický politik a novinář, funkcionář mládežnického hnutí Vlajka. Josef Rozsévač studoval na lékařské fakultě, ale studia ani po osmi letech nedokončil. Ve Vlajce působil od roku 1936 a z konspirativních důvodů začal používat pseudonym Jan Rys. Po Mnichovském diktátu byla činnost organizace Vlajka 11. listopadu 1938 zastavena a působila ilegálně pod novým jménem „Maffie nového Československa – Vlajka“ , a Rys-Rozsévač byl uvězněn. Před začátkem okupace v březnu 1939 ho české úřady propustily. V době druhé světové války se Rys-Rozsévač stal vůdcem obnovené Vlajky, podporovatelem nacistů a jejich protižidovské politiky. V letech 1939 - 1940 uspořádala Vlajka masová shromáždění proti představitelům první republiky Masarykovi a Benešovi. Zároveň měl ale dlouhodobé osobní spory s jinými českými kolaboranty, zejména s Emanuelem Moravcem, kterému rád připomínal jeho někdejší spojenectví s prezidentem Benešem. Tento osobní spor byl nejspíš příčinou i toho, že nacisté Ryse-Rozsévače v roce 1942 zatkli a ten skončil v koncentračním táboře Dachau. Po válce se Jan Rys-Rozsévač vrátil do Čech, byl však opět souzen a v červnu 1946 v Praze na Pankráci popraven, spolu s dalšími dvěma vlajkaři: svým zástupcem v organizaci Vlajka Josefem Burdou a velitelem paramilitantních Svatoplukových gard Jaroslavem Čermákem.

Více od autora