Jindřich Šimon Baar: Chodské pohádky a pověsti

Jindřich Šimon Baar, Jaroslav Kramařík
Chodské pohádky a pověsti

1956 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Výbor obsahuje pohádky, povídky a pověsti z chodské lidové prózy ze sbírek známých autorů , k nimž přistupují v tomto výboru i jména novější .Themata pohádek, většinou mezinárodního původu, nabyla v chodské tradici svérázným uměleckým zpracováním nové, zajímavé varianty. Avšak nechybí tu ani mnohé pohádky, humorné vypr…ávěnky a místní pověsti původní.K nimseřadínejznámější chodská pověst o Kozinovi, jejíž hrdina se stal symbolem boje proti sociálnímu a národnostnímu útlaku. V celém tomto prosaickém díle Chodska, jsou zobrazeny tužby a naděje lidu, jeho myšlení akritickýpohlednaspolečenské poměry. Výbor obsahuje pohádky, povídky a pověsti z chodské lidové prózy ze sbírek známých autorů , k nimž přistupují v tomto výboru i jména novější .Themata pohádek, většinou mezinárodního původu, nabyla v c…hodské tradici svérázným uměleckým zpracováním nové, zajímavé varianty. Avšak nechybí tu ani mnohé pohádky, humorné vyprávěnky a místní pověsti původní.K nimseřadínejznámější chodská pověst o Kozinovi, jejíž hrdina se stal symbolem boje proti sociálnímu a národnostnímu útlaku. V celém tomto prosaickém díle Chodska, jsou zobrazeny tužby a naděje lidu, jeho myšlení akritickýpohlednaspolečenské poměry.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

odřené hrany desek, bez obálky

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý odřené hrany desek, bez obálky	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, odřené hrany desek
Vazba:	pevná
Počet stran:	246
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladimír Rocman
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Lidové umění slovesné. Řada A
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 6. 2026 10:57
Číslo položky:	1793731

O autorech

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora