Théophile Gautier
Charles Baudelaire

1995 | Nakladatelství Kra

Esej o Baudelairovi. Vyd. 2., upravené a rozšířené. Překlad Otokara Levého, který poprvé vyšel roku 1919 v nakladatelství Alois Srdce, upravil, vysvětlivkami opatřil, doslov a ediční poznámku napsal Petr Turek. Esej o Baudelairovi. Vyd. 2., upravené a rozšířené. Překlad Otokara Levého, který poprvé vyšel roku 1919 v nakladatelství Alois Srdce, upravil, vysvětlivkami opatřil, doslov a ediční poznámku napsal P…etr Turek.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	75
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085932067
ISBN:	9788085932065
Editor:	Petr Turek
Překladatel:	Otakar Levý
Vydání:	Vyd. 2., upr. a rozš.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 8. 2025 12:24
Číslo položky:	1327110

O autorovi

Théophile Gautier

Théophile Gautier byl francouzský spisovatel, básník, dramatik a kritik. Narodil se v rodině royalistického úředníka v Tarbes v departmentu Hautes-Pyrénées. V roce 1814 se rodina přestěhovala do Paříže. Zde studoval na prestižních středních školách Lycée Louis-le-Grand a Lycée Charlemagne. Zde navázal přátelství s Gérardem de Nerval. Původně studoval tři roky malířství u Louis-Édouard Rioulta. Pétrus Borel a Gérard de Nerval jej představili Victoru Hugovi. Toto setkání jej vedlo k rozhodnutí stát se básníkem. Byl členem kroužku Le Petit-Cénacle , jehož členy byli Prosper Mérimée, Théophile Gautier, Gérard de Nerval, Philothée O'Neddy, Xavier Forneret, Charles Lassailly, kteří se scházeli v ateliéru sochaře Jehana Duseigneur. V únoru roku 1830 se zúčastnil jako jeden z hlavních organizátorů slavné premiéry Hugovy hry Hernani v divadle Comédie-Française známé jako „Bitva o Hernaniho“. Tato hra byla manifestem nastupujícího romantismu proti zavedené klasicistní linii. Gautier byl přítelem řady romantiků, Charles Baudelaire mu věnoval své Květy zla . Ve vlastní tvorbě se však nenechává romantismem omezovat a mísí ve svých pracích nejrůznější vlivy. V polovině třicátých let se jeho rodiče odstěhovali do Passy. Gautier, který žil se svými přáteli bohémským životem, se musel sám živit. Na Balzacovu přímluvu začal psát do Chronicle de Paris, kde otiskl několik povídek a kritik. Poté přešel do Figara a později do La Presse. Zde debutoval článkem o malbách Eugèna Delacroix. Dále napsal drtivou kritiku obrazu Cromwell nad rakví Karla I.. Tímto článkem napadl měšťanského malíře Hippolyte Delaroche na vrcholu popularity. Později začal otiskovat i divadelní kritiky. Ze své cesty do Belgie s Gérardem de Nerval napsal první cestopisnou reportáž, později otištěnou v knize Zigzags. V květnu 1840 odjel do Španělska, kde krát...

Více od autora