Ludvík Kuba
Cesty za slovanskou písní : 1885-1929 - [Díl I. a II.]

1953 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Národní umělec dr.h.c. Ludvík Kuba dosáhl mistrovství nejen jako malíř, ale i jako hudební znalec a poučený sběratel lidových písní. R. 1885 se za nimi poprvé vydal slovanskými zeměmi a prošel postupně Slovenskem, Lužicí, Haličem, Ukrajinou, Ruskem, Přímořím, Slovinskem, Charvátskem, Černou Horou, Dalmacií, Bosnou a He…rcegovinou, Bulharskem a Srbskem, nasbíral jich přes čtyři tisíce. "Cesta" je přetiskem bohatě autorem ilustrovaných cestopisných statí, které byly uveřejňovány většinou od r. 1886 do 1930 v různých časopisech. Druhé vydání se neliší od vydání z r. 1933 a 1935 ; i dnes je velkým přínosem pro národopisné poznání Slovanstva a příkladem populárního a přitom uměleckého a vědeckého zpracování lidového umění. Národní umělec dr.h.c. Ludvík Kuba dosáhl mistrovství nejen jako malíř, ale i jako hudební znalec a poučený sběratel lidových písní. R. 1885 se za nimi poprvé vydal slovanskými zeměmi a prošel postupn…ě Slovenskem, Lužicí, Haličem, Ukrajinou, Ruskem, Přímořím, Slovinskem, Charvátskem, Černou Horou, Dalmacií, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskem a Srbskem, nasbíral jich přes čtyři tisíce. "Cesta" je přetiskem bohatě autorem ilustrovaných cestopisných statí, které byly uveřejňovány většinou od r. 1886 do 1930 v různých časopisech. Druhé vydání se neliší od vydání z r. 1933 a 1935 ; i dnes je velkým přínosem pro národopisné poznání Slovanstva a příkladem populárního a přitom uměleckého a vědeckého zpracování lidového umění.

Stav

Dobrý

lehce zašlá obálka, lehce opotřebená obálka, natrhnutá obálka, ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlá obálka, lehce opotřebená obálka, natrhnutá obálka, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	734
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd. v SNKLHU
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 7. 2025 11:25
Číslo položky:	1310608

O autorovi

Ludvík Kuba

Ludvík Kuba byl český folklorista, spisovatel a malíř. Narodil se jako druhé z jedenácti dětí zámečníka Ludvíka Kuby a jeho manželky Anny, roz. Mikšovské. Už od mládí projevoval umělecké sklony a ze sourozenců si nejlépe rozuměl se svým bratrem Karlem, který se později stal uměleckým kovářem. Kromě kreslení měl zálibu i v hudbě, postupně se naučil hrát na housle, klavír, varhany a další hudební nástroje. Od roku 1873 navštěvoval měšťanskou školu v Poděbradech. V letech 1877–1879 studoval na pražské varhanické škole u Františka Zdeňka Skuherského. Další studium absolvoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře, kde byl v té době ředitelem Gustav Adolf Lindner. Často zde maloval zákoutí historického města i jeho okolí a svými obrázky přispíval do časopisů. Zároveň se začal zabývat samostudiem slovanských jazyků, což velice dobře zhodnotil při svých etnografických a folkloristických aktivitách. Po ukončení studia v roce 1883 pracoval dva roky jako podučitel a intenzivně pracoval na prvním dílu sbírky Slovanstvo ve svých zpěvech, který vyšel v roce 1884. Ve stejném roce se rozhodl opustit učitelskou dráhu a věnovat se profesi národopisce a literáta. Podnikal časté studijní cesty na Lužici, do Haliče, na Ukrajinu a do Ruska. Nejčastěji však jezdil na Balkán, do Černé Hory na do Bosny a Hercegoviny. Od roku 1888 si doplňoval malířské vzdělání u Karla Liebschera a na jeho doporučení nastoupil v roce 1891 na pražskou malířskou akademii u Maxe Pirnera. V roce 1893 odjel do Paříže, kde studoval malířství na soukromé Julianově akademii. Roku 1895 se oženil a brzy po svatbě odjeli manželé na roční pobyt do Mostaru, kde chtěl Kuba malovat cyklus Slovanstvo v obrazech. K tomu ale nedošlo, protože se mu zdálo, že pro tento úkol ještě dostatečně neovládá techniku olejomalby. Rozhodl se proto studovat dále malířství, tentokrát v Mnichově, ve škole slovinského malíře Antona Ažbeho. Od roku 1904 žil Kuba ve Vídni a v roce 1910, př...

Více od autora