Alena Wagnerová
Cestou životem : příběhy

2019 | Nakladatelství Prostor

Cyklus povídek Cestou životem vznikal v průběhu autorčiny dosavadní literární a životní pouti s cílem zbavit zapomenuté lidské osudy jejich pomíjejícnosti. V jistém smyslu jde také o autobiografický román v příbězích, ačkoli autorka sama zůstává většinou v pozadí.
Způsob jejího vyprávění nepostrádá esejistické rysy …a někdy má i charakter dokumentárního záznamu, jako je tomu v povídce Dopravní přestupky Karla Baumanna či jiným způsobem v textu V zahradě se spisovateli. Někde klade Wagnerová důraz na určité vypjaté osobní situace, například v povídkách Příslib noci či Trpké jablko touhy, jinde leží těžiště v historických a společenských okolnostech, jako u Venkovské lékařky nebo Pomalého umírání monarchie v jejich poddaných.
Existenciální rozměr autorčiny umělecké i lidské zkušenosti podtrhává vstupní a závěrečný text cyklu. V Potížích s usednutím pozoruhodným způsobem reflektuje na začátku své spisovatelské dráhy situaci píšící ženy a Půl roku na útěku před smrtí představuje působivou osobní konfrontací s faktem nevyhnutelného konce života psanou ve formě deníkových záznamů. Cyklus povídek Cestou životem vznikal v průběhu autorčiny dosavadní literární a životní pouti s cílem zbavit zapomenuté lidské osudy jejich pomíjejícnosti. V jistém smyslu jde také o autobiografický r…omán v příbězích, ačkoli autorka sama zůstává většinou v pozadí.
Způsob jejího vyprávění nepostrádá esejistické rysy a někdy má i charakter dokumentárního záznamu, jako je tomu v povídce Dopravní přestupky Karla Baumanna či jiným způsobem v textu V zahradě se spisovateli. Někde klade Wagnerová důraz na určité vypjaté osobní situace, například v povídkách Příslib noci či Trpké jablko touhy, jinde leží těžiště v historických a společenských okolnostech, jako u Venkovské lékařky nebo Pomalého umírání monarchie v jejich poddaných.
Existenciální rozměr autorčiny umělecké i lidské zkušenosti podtrhává vstupní a závěrečný text cyklu. V Potížích s usednutím pozoruhodným způsobem reflektuje na začátku své spisovatelské dráhy situaci píšící ženy a Půl roku na útěku před smrtí představuje působivou osobní konfrontací s faktem nevyhnutelného konce života psanou ve formě deníkových záznamů.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	222
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072604260
ISBN:	9788072604265
Edice:	121. svazek ed. 121. svazek ed. Střed
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 11. 2023 16:8
Číslo položky:	685941

O autorovi

Alena Wagnerová

Alena Wagnerová je česko-německá spisovatelka a publicistka. Žije střídavě v Saarbrückenu a Praze. Vystudovala biologii a pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně, kde také promovala. Byla nejprve dramaturgyní a od roku 1966 je činná jako publicistka na volné noze. Od roku 1969 žije v Saarbrückenu a Praze a pracuje jako spisovatelka, překladatelka a vydavatelka. Byla členkou představenstva Nadace Heinricha Bölla a německé Ženské rady, je také členkou Německé sociologické společnosti, sekce pro ženský výzkum. Kromě toho je členkou centra Orální historie Saarbrücken-Praha a Mezinárodního PEN klubu. Wagnerová sepsala biografii české baronky a mecenášky Sidonie Nádherné , která byla poslední šlechtickou majitelkou zámku Vrchotovy Janovice jižně od Prahy. Na tomto zámku sepsal přítel baronky Nádherné, rakouský spisovatel a novinář Karl Kraus, svoji slavnou práci Poslední dnové lidstva. Kniha Aleny Wagnerové je současně příběhem zámku Vrchotovy Janovice a jeho zámeckého parku, který se v roce 1942 stal proti vůli majitelky součástí cvičiště jednotek Waffen-SS. Zatímco recenzentka švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung, filosofka Ursula Pia Jauch chválila „atmosférickou hustotu“ tohoto díla, postrádala novinářka Elisabeth Wehrmann v hamburském týdeníku Die Zeit „místa zlomu této znamenité ženy“ . Wagnerová se dlouhodobě zabývá osudem publicistky a novinářky Mileny Jesenské, známé především vztahem ke světově proslulému spisovateli Franzi Kafkovi. Sepsala a vydala v roce 1994 její životopis. Publikuje také novinové články o Mileně Jesenské, naposledy o nedávném nálezu jejích 14 dopisů, které napsala v letech 1940 až 1943 z vězení v Drážďanech, v Praze a z koncentračního tábora Ravensbrück mj. svému otci profesoru Jesenskému. Hodně diskutovaná se stala kniha Aleny Wagnerové Helden der Hoffnung , v níž v roce 2008 publikovala patnáct rozhovorů, které vedla se sudetskými Němci, kteří byli odp...

Více od autora