Jindřich Chalupecký
Cestou necestou

1999 | Nakladatelství H & H

Výbor obsahuje dvacet sedm esejů z let 1934 až 1989. V jednotlivých statích analyzoval Chalupecký tvorbu jednotlivců, charakterizoval aktuální tvůrčí proudy a zamýšlel se nad tendencemi, které nabývaly podoby uměleckých programů a představovaly projevy nastupující generace kolem Umělecké besedy, Skupiny 42, Bloku. Pozd…ěji rozšířil okruh zájmů i na příslušníky poválečné umělecké generace i mladší následovníky. Psal články, stati, úvahy, eseje i úvody ke katalogům, využíval i forem samizdatů. Výbor obsahuje dvacet sedm esejů z let 1934 až 1989. V jednotlivých statích analyzoval Chalupecký tvorbu jednotlivců, charakterizoval aktuální tvůrčí proudy a zamýšlel se nad tendencemi, které nabýval…y podoby uměleckých programů a představovaly projevy nastupující generace kolem Umělecké besedy, Skupiny 42, Bloku. Později rozšířil okruh zájmů i na příslušníky poválečné umělecké generace i mladší následovníky. Psal články, stati, úvahy, eseje i úvody ke katalogům, využíval i forem samizdatů.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	301
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086022617
ISBN:	9788086022611
Editor:	Jan Rous, Zina Trochová
Vydání:	Vyd. tohoto souboru 1.
Vydáno v:	Jinočany
Vystaveno:	17. 9. 2023 8:49
Číslo položky:	642363

O autorovi

Jindřich Chalupecký

Jindřich Chalupecký byl výtvarný a literární teoretik a kritik, esejista, historik umění a překladatel, manžel básnířky Jiřiny Haukové. Otec Jindřicha Chalupeckého byl univerzitním profesorem očního lékařství a hluboce vzdělaným intelektuálem, mj. autorem knih Heinrich Heine a Hudba barev. Otec zemřel na infekční žloutenku když bylo Jindřichovi 8 let a matka se znovu provdala za asistenta prof. Chalupeckého, MUDr. Kamila Fialu. Ten působil též jako překladatel z angličtiny a francouzštiny a hudební a literární kritik časopisu Moderní revue. Chalupecký se zajímal o umění již během studia na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze . V letech 1928–1932 studoval na Filosofické fakultě UK pedagogiku, psychologii, literaturu, francouzštinu a dějiny umění. Navštěvoval přednášky Jana Mukařovského, ale nenalézal žádnou souvislost estetiky jako vědecké disciplíny se smyslem a místem umění v současném světě. Studia nedokončil a dal přednost sebevzdělávání a přímému kontaktu s umělci. Debutoval v roce 1930 články v týdeníku Samostatnost a časopisu Lumír. Byl učitelem a ředitelem obchodní školy, kde působil také malíř Zdenek Rykr. V předválečném Československu patřil k levicovým intelektuálům a kromě publikování v literárních časopisech a novinách působil jako teoretik Skupiny 42, která se začala formovat již ve 30. letech. Během války byl členem ilegální Výtvarnické pětky Národního revolučního výboru inteligence. V roce 1942 byl redaktorem časopisu Život , po válce byl krátce tajemníkem nově založeného Bloku výtvarných umělců, 1946–1948 šéfredaktorem čtvrtletníku Listy pro umění a filosofii, 1946–1949 členem výboru literárního odboru UB. Výtvarný odbor UB mu roku 1944 vydal studii Smysl výtvarného umění. Roku 1948 byl členem Státní publikační komise, 1948–1949 člen Syndikátu českých spisovatelů a tajemník umělecké rady Svazu československých výtvarných umělců. Po komunistickém převratu roku 1948 byl označ...

Více od autora