Ferdinand Schulz
Čeští vystěhovalci

1876 | Nakladatelství Spolek pro vydávání laciných knih českých Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých

Matice lidu ; roč. 10., na rok 1876, č. 6, . Matice lidu ; roč. 10., na rok 1876, č. 6, .

Stav

Mírně opotřebená

odřené desky, vazba povolená, pár stránek volně, razítko, zašlé stránky, ustřižená část zadní předsádky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, odřené desky, vazba povolená, pár stránek volně, razítko, zašlé stránky, ustřižená část zadní předsádky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	128
Jazyk:	česky
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Matice lidu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 6. 2025 13:20
Číslo položky:	1262521

O autorovi

Ferdinand Schulz

Ferdinand Schulz byl český vychovatel, novinář, kritik, populární spisovatel a politik. Narodil se ve mlýně Korečníky nedaleko Ronova. Od sedmi let žil v Nymburce. Gymnázium začal studovat u piaristů v Mladé Boleslavi, studium dokončil v Praze na Akademickém gymnáziu, kde jeho spolužáky byli také Jan Neruda a Vítězslav Hálek. Pak pokračoval studii přírodních věd, historie, jazyků a filozofie na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Poté se stal vychovatelem mladého Václava z šlechtické rodiny Kouniců a s ním procestoval část Evropy – Německo, Švýcarsko, Francii. Životní zkušenosti se projevily v jeho bohaté novinářské i spisovatelské činnosti. Od roku 1872 byl profesorem češtiny a němčiny na tehdy nové Českoslovanské akademii obchodní v Praze. Byl aktivní i v politickém životě. Od roku 1867 do roku 1871 zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu, který ho roku 1867 zvolil i poslancem Říšské rady . Patřil do skupiny českých státoprávně orientovaných poslanců z Národní strany , kteří odmítali převzít mandáty kvůli výhradám k ústavnímu směřování Předlitavska. 19. června 1867 byl spolu s dalšími českými poslanci vyzván k udání důvodů pro nepřevzetí mandátů. 26. září 1868 pak byly mandáty těchto poslanců v zemském sněmu a tudíž i v Říšské radě prohlášeny za zaniklé. Již v 1. polovině 60. let nicméně v rámci Národní strany reprezentoval liberální křídlo, které se roku 1864 zaobíralo ideou na ustavení samostatné strany. 8. ledna 1864 se zúčastnil schůzky několika politiků a novinářů, kterou svolal Rudolf Thurn-Taxis. Na následné schůzce pak došlo k zformulování programu zamýšlené strany, ale k faktickému vydělení radikálně demokratického proudu z jednotné Národní strany tehdy ještě nedošlo. V srpnu ...

Více od autora