Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      Jan Bohuslav Miltner
      Čeští obránci Vídně před Turky roku 1529

      2025 | Nakladatelství Lhoťan Lukáš

      V naší společnosti si připomínáme husitské bojovníky, slavné legionáře z dob 1. světové války či československé vojáky zahraniční armády z dob 2. světové války, ale zapomínáme si připomínat i Čechy, Moravany a Slezany, kteří bojovali v neméně významných válkách. Ať již jde o druhou obranu Vídně proti Turkům roku 1683 n…ebo o první obranu Vídně proti muslimským nájezdníkům roku 1529. A právě tématu účasti českých vojáků na této první obraně Vídně se věnuje tato kniha, která je zatím jedinou v češtině dostupnou knihou na toto téma.
      Po staletí jsme byli součástí Habsburské monarchie a bitva u Vídně patří k naší historii. Po vzniku Československé republiky se u nás však bohužel vytvořil jistý odpor vůči habsburskému období naší historie a tato doba byla záměrně přehlížena. Přitom se tehdy odehrála spousta událostí, ve kterých hráli Češi, Moravané a Slezané pozitivní a mnohdy i hlavní roli. Nejinak tomu bylo i v bitvě u Vídně, kde jak mezi obránci, tak mezi příchozími osvoboditeli bojovaly tisíce našich pradědů. Mezi hlavními vojevůdci protiturecké aliance byli však i velitelé našeho národa.
      Když jsem znovu vydal Miltnerovu první knihu „Český obránce Vídně proti Turkům roku 1683“, rozhodl jsem se vydat i tuto jeho knihu o účasti Čechů na obraně Vídně proti Turkům roku 1529, abych tak částečně splatil dluh, který vůči tomuto zapomenutému českému vlastenci má náš národ.
      Nachází se v pamětech kláštera Slovanského opata Pavla Paminonda ukázaných, že takový počet lidu z Čech a Moravy proti muslimům roku 1529 vypraven byl:
      „Nejprvé z království českého vysláno lidu pěšího čtyřiceti tisíc a jízdného dvaceti tisíc, střelby na kolách 90. Vozův 300, a na vozích hákovnic 600 a ručnic dvaceti tisíc. Z Moravy lidu pěšího 25 tisíc, jízdného šestnácte set, děl na kolách 40. Vozův dva tisíce, ručnic deset tisíc,“ píše Miltner.
      „Vojsko českomoravské se roztáhlo v širokém a dlouhém pásu po levém břehu Dunaje, ubránilo krajiny tyto a ohrožovalo obléhající měrou tak velikou, že při panující nepohodě času Soliman od oblehání Vídně upustil. Část vojska českomoravského pronásledovala Turky,“ časopis Lumír roku 1877.       V naší společnosti si připomínáme husitské bojovníky, slavné legionáře z dob 1. světové války či československé vojáky zahraniční armády z dob 2. světové války, ale zapomínáme si připomínat i Čechy, M…oravany a Slezany, kteří bojovali v neméně významných válkách. Ať již jde o druhou obranu Vídně proti Turkům roku 1683 nebo o první obranu Vídně proti muslimským nájezdníkům roku 1529. A právě tématu účasti českých vojáků na této první obraně Vídně se věnuje tato kniha, která je zatím jedinou v češtině dostupnou knihou na toto téma.
      Po staletí jsme byli součástí Habsburské monarchie a bitva u Vídně patří k naší historii. Po vzniku Československé republiky se u nás však bohužel vytvořil jistý odpor vůči habsburskému období naší historie a tato doba byla záměrně přehlížena. Přitom se tehdy odehrála spousta událostí, ve kterých hráli Češi, Moravané a Slezané pozitivní a mnohdy i hlavní roli. Nejinak tomu bylo i v bitvě u Vídně, kde jak mezi obránci, tak mezi příchozími osvoboditeli bojovaly tisíce našich pradědů. Mezi hlavními vojevůdci protiturecké aliance byli však i velitelé našeho národa.
      Když jsem znovu vydal Miltnerovu první knihu „Český obránce Vídně proti Turkům roku 1683“, rozhodl jsem se vydat i tuto jeho knihu o účasti Čechů na obraně Vídně proti Turkům roku 1529, abych tak částečně splatil dluh, který vůči tomuto zapomenutému českému vlastenci má náš národ.
      Nachází se v pamětech kláštera Slovanského opata Pavla Paminonda ukázaných, že takový počet lidu z Čech a Moravy proti muslimům roku 1529 vypraven byl:
      „Nejprvé z království českého vysláno lidu pěšího čtyřiceti tisíc a jízdného dvaceti tisíc, střelby na kolách 90. Vozův 300, a na vozích hákovnic 600 a ručnic dvaceti tisíc. Z Moravy lidu pěšího 25 tisíc, jízdného šestnácte set, děl na kolách 40. Vozův dva tisíce, ručnic deset tisíc,“ píše Miltner.
      „Vojsko českomoravské se roztáhlo v širokém a dlouhém pásu po levém břehu Dunaje, ubránilo krajiny tyto a ohrožovalo obléhající měrou tak velikou, že při panující nepohodě času Soliman od oblehání Vídně upustil. Část vojska českomoravského pronásledovala Turky,“ časopis Lumír roku 1877.

       Objednávky po 11. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc (Euromedia).


      Stav

      Nová více informací

      Skladem do týdne
      Odešleme nejpozději 18. 12. 2025
      189 Kč

      159 Kč

      O knize

      Stav:
      Nová
      Vazba: Brožovaná
      Počet stran: 100
      Jazyk:  česky
      ISBN10: 8088352363
      ISBN: 9788088352365
      Vydání: 2
      Vystaveno: 30. 5. 2025 9:59
      Číslo položky: 1252155

      O autorovi

      Jan Bohuslav Miltner

      Jan Bohuslav Miltner

      Jan Bohuslav Miltner byl český středoškolský profesor a historik. Pocházel z rodiny vrchního správce panství Smečno Františka Karla Miltnera, amatérského archeologa, numismatika a sběratele umění. Pravděpodobně jeho strýcem byl c.k. úředník a konzervátor Jindřich Otakar Miltner. Studoval nejprve na gymnáziu na Malé Straně v Praze a na gymnáziu v Písku. Po maturitě pokračoval na pražské univerzitě. Po získání kvalifikace vyučoval na gymnáziích v Klatovech, Českých Budějovicích, Hradci Králové a od roku 1884 na pražském akademickém gymnasiu. V roce 1886 onemocněl zánětem ledvin a následujícího roku zemřel. By pohřben na Olšanských hřbitovech. Jeho manželství s Ludovikou, rozenou Glatzovou bylo bezdětné. Vedle učitelských povinností se věnoval archeologii a historii. Přispíval odbornými články do časopisu Památky archeologické , v letech 1885–1886 byl jeho redaktorem, stačil připravit jen XIII. ročník, než ho nemoc odvolala. Do Sborníku historického přispěl textem o českých ženách do XV. století. Byl dopisujícím členem Archeologického sboru českého muzea, stejně jako jeho otec i strýc Jindřich Otakar . Napsal také knihy Hrabě Kaplíř, obránce Vídně proti Turkům r. 1683 a Účast Čechů v obraně Vídně proti Turkům roku 1529, v nichž připomněl pozapomenuté zásluhy našich předků na obou historických událostech. Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. .

      Více od autora

      • Dopravu hradíme my

        Objednávkám nad 699 Kč

      • Tituly,  které jinde
        nenajdete

        Sběratelské kusy i knižní novinky

      • Balíme ekologicky

        A s radostí

      • Vykupujeme knihy

        Za hotovost a s vlastním odvozem

      Dárkové poukazy

      Zabalený dárek a poukaz s nápisem thank you

      Hledáte dárek pro náročné knihomoly?

      Vybrat poukaz

      Potřebujete místo
      v knihovně?

      Prodejte své knihy
      online!

      Zjistit cenu

      Přidáno do košíku!