Radovan Richta
Cesta revoluční kritiky

Radovan Richta

PhDr. Radovan Richta, DrSc. byl český sociolog a filosof, který razil termín vědeckotechnická revoluce a s ním spojenou teorii o náhradě fyzické práce prací duševní. Jeho nejvýznamnější projekt, Civilizace na rozcestí se zabývá „společenskými a lidskými souvislostmi vědeckotechnické revoluce“. Je to vlastně ekonomická, technologická a sociologická prognóza dalšího vývoje světa, která pojednává o přeměně tehdejší industriální společnosti na společnost, kterou dnes označujeme termínem informační. Humanistické ideály, kterými má být tato přeměna vedena, přispěly svým dílem ke vzniku představy o „socialismu s lidskou tváří“, která se stala mottem obrodného procesu v roce 1968. Někteří dnešní historici filosofie považují za nedostatek, že Civilizace na rozcestí – na rozdíl od pozdějších prognóz Římského klubu – neuvažovala např. o vyčerpání přírodních zdrojů a tedy ani o tzv. mezích růstu. Nicméně pamětníci soudí, že přinesla myšlenky, které byly ve své době naprosto přelomové. Radovan Richta se narodil v Praze na Smíchově v rodině úředníka ČSD, tam také vystudoval Vančurovo reálné gymnázium a za války v roce 1943 maturoval. Od října 1943 pak byl totálně nasazen v pražské továrně Avia jako pomocná kancelářská síla. Radovan Richta se od počátku zapojil do činnosti odbojové skupiny Předvoj, kterou založili jeho přátelé a spolužáci z gymnázia a která v roce 1944 významně posílila zdecimované odbojové struktury Komunistické strany Československa. 22. října 1944 byl Radovan Richta zatčen a do konce války vězněn napřed na Pankráci a od 23. ledna 1945 ve vězení pražského gestapa v Malé pevnosti v Terezíně. Tam Richta onemocněl tyfem a řadou plicních onemocnění, která se rozvinula v těžký případ tuberkulózy. Těsně před koncem války, 1. května Radovana Richtu zachránila skupina Červeného kříže, která evakuovala těžce nemocné vězně.[...