Louis Ferdinand Céline
Cesta do hlubin noci : (Voyage au bout de la nuit) : Román

1934 | Nakladatelství František Borový

Po 85 letech nový český překlad slavné a přelomové prózy moderní světové literatury Voyage au bout de la nuit. Román z roku 1932 je prvotinou francouzského spisovatele Louise Ferdinanda Célina. Okamžitě byl překládán ve světě. Český překlad Jaroslava Zaorálka z roku 1933 byl vůbecprvní vydaný převod románu do cizího j…azyka a stal se inspirací a literární senzací české literatury. Když Jaroslav Zaorálek v roce 1933 Célinův román překládal, byl jím uhranut jako knihou neznámého spisovatele, která ho nadchla, a takto k překladu přistupoval: inspirován předlohou ji rozvíjel a umocňoval její bezprostřední expresivnost. A s tím vším, díky té inspiraci a své obraznosti, vytvořil jedinečnou českou knihu, která je a zůstane historickou kometou naší literární paměti. Nový český překlad vznikal s odstupem 86 let od prvního vydání knihy a se znalostí toho, jak se Célinovo dílo dále vyvíjelo a co je pro ně příznačné. S tímto vědomím souvislostí převádí Anna Kareninová do češtiny tuto nejlidštější ze Célinových knih jako první úchvatný román, který v sobě už ale ty další zahrnuje. V tomto smyslu najdeme v novém překladu Cesty postupy pro příští Célinovo dílo typické a jedinečné. Jedním z nich je kázeň. A ta dovedla překladatelku i k jinému českému názvu: Cesta na konec noci. Ten odpovídá francouzskému originálu tak, jak na něm Louis Ferdinand Céline v korespondenci trval: po takové cestě doslova „na konec noci“ sám v knize jde. Tehdejší převratnost Célinovy prózy tkvěla v hudbě jazyka, který vytvořil, v kompozici motivů a melodií vybraného vyjadřování, řeči městské periferie a samozřejmě mluvy rozhněvaného intelektuála. Od Cesty na konec noci budou mít další Célinovy romány stále rozvolněnější stavbu a knihu od knihy budou čím dál víc připomínat sled nedořečených vět, emoci jednotlivých podobenství a epizod životaběhu, a ne „řádně“ vedený příběh. O to mistrnější bude jejich styl, ta jeho hudba, „ma musique“, jak říkal, v níž používá možností jazyka jako moderní hudební skladatel možností nástrojů. Cesta na konec noci stojí na začátku: je to onen převratný a „nesmírný demoliční podnik“ , který otevřel nové cesty pro dílo svého autora i pro světové písemnictví. Po 85 letech nový český překlad slavné a přelomové prózy moderní světové literatury Voyage au bout de la nuit. Román z roku 1932 je prvotinou francouzského spisovatele Louise Ferdinanda Célina. Okamži…tě byl překládán ve světě. Český překlad Jaroslava Zaorálka z roku 1933 byl vůbecprvní vydaný převod románu do cizího jazyka a stal se inspirací a literární senzací české literatury. Když Jaroslav Zaorálek v roce 1933 Célinův román překládal, byl jím uhranut jako knihou neznámého spisovatele, která ho nadchla, a takto k překladu přistupoval: inspirován předlohou ji rozvíjel a umocňoval její bezprostřední expresivnost. A s tím vším, díky té inspiraci a své obraznosti, vytvořil jedinečnou českou knihu, která je a zůstane historickou kometou naší literární paměti. Nový český překlad vznikal s odstupem 86 let od prvního vydání knihy a se znalostí toho, jak se Célinovo dílo dále vyvíjelo a co je pro ně příznačné. S tímto vědomím souvislostí převádí Anna Kareninová do češtiny tuto nejlidštější ze Célinových knih jako první úchvatný román, který v sobě už ale ty další zahrnuje. V tomto smyslu najdeme v novém překladu Cesty postupy pro příští Célinovo dílo typické a jedinečné. Jedním z nich je kázeň. A ta dovedla překladatelku i k jinému českému názvu: Cesta na konec noci. Ten odpovídá francouzskému originálu tak, jak na něm Louis Ferdinand Céline v korespondenci trval: po takové cestě doslova „na konec noci“ sám v knize jde. Tehdejší převratnost Célinovy prózy tkvěla v hudbě jazyka, který vytvořil, v kompozici motivů a melodií vybraného vyjadřování, řeči městské periferie a samozřejmě mluvy rozhněvaného intelektuála. Od Cesty na konec noci budou mít další Célinovy romány stále rozvolněnější stavbu a knihu od knihy budou čím dál víc připomínat sled nedořečených vět, emoci jednotlivých podobenství a epizod životaběhu, a ne „řádně“ vedený příběh. O to mistrnější bude jejich styl, ta jeho hudba, „ma musique“, jak říkal, v níž používá možností jazyka jako moderní hudební skladatel možností nástrojů. Cesta na konec noci stojí na začátku: je to onen převratný a „nesmírný demoliční podnik“ , který otevřel nové cesty pro dílo svého autora i pro světové písemnictví.

Stav

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	až velmi dobrý
Poznámka:	obálka Jaroslav Šváb
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	640
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav Zaorálek, Jindřich Hořejší, Karel Chudoba, Richard Weiner
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Nový svět, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Nový svět : knihovna nové Evropy
Vydání:	6
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 10. 2017 12:8
Číslo položky:	19279

O autorovi

Louis Ferdinand Céline

Louis-Ferdinand Céline, vlastním jménem Louis-Ferdinand Destouches , byl francouzský lékař a spisovatel. Destouches pocházel z chudé rodiny původem z Normandie a Bretaně. Bojoval v první světové válce, kde byl těžce raněn do ramene a prohlášen za 70% invalidu. Zranění mělo celoživotní následky. V roce 1924 vystudoval lékařství, pracoval v hygienické sekci Společnosti národů a v roce 1928 se usadil a otevřel si praxi na předměstí Paříže, v Clichy. Po nocích psal. Jeho prvotinou je román Cesta na konec noci , v němž bez servítků vylíčil hrůzu vlastních válečných zážitků, toulek po Africe i praxi chudinského lékaře na předměstí. Kniha zapůsobila pro svou otevřenost a neotesaný, ale novátorský styl jako zjevení a zajistila mu okamžitý úspěch po celé Evropě. Podařilo se mu zlomit mnoho konvencí, např. užíváním slangu a vulgarismů. Céline totiž nesnášel vymydlený jazyk literárních salónů; chtěl psát tak, jak mluví obyčejní lidé. Manipulací a intrikami se stalo, že Cesta do hlubin noci nedostala Goncourtovu cenu. Podobné nadšení vyvolala Célineova druhá kniha Smrt na úvěr . V tomto rozsáhlém románu, odehrávajícím se na chudém předměstí Paříže před I. světovou válkou, se autor vrací k neuvěřitelným a drsným příhodám ze svého dětství. Román přináší ještě radikálnější uvolnění stylu. V roce 1937 se Céline vrátil ze Sovětského svazu. Napsal o tom pamflet Má vina , kde beze všech příkras popsal, jak to v SSSR reálně funguje. Následovaly tři antisemitské pamflety: Bagately k masakru , Škola mrtvol a Z ostudy kabát . Jejich vydávání je ve Francii zakázáno. Na počátku roku 2018 zamýšlelo francouzské nakladatelství Gallimard vydat tyto Célineho pamflety, avšak zanedlouho ustoupilo – dle vyjádření jeho šéfredaktora Antoina Gallimarda – od ...

Více od autora