Ladislav Klíma
Český román

1993 | Nakladatelství Pražská imaginace

První próza je líčením příjezdu do nové vlasti kolem r. 1830. Morová nákaza je vítá i zde. Druhá povídka je rámcová skladba, v níž se cestující v dostavníku baví a vypráví si historky z bohatého života. Poslední práce je obdivem ke kanadské přírodě - má formu dopisů do Evropy a líčí prostředí z optimistické stránky. První próza je líčením příjezdu do nové vlasti kolem r. 1830. Morová nákaza je vítá i zde. Druhá povídka je rámcová skladba, v níž se cestující v dostavníku baví a vypráví si historky z bohatého život…a. Poslední práce je obdivem ke kanadské přírodě - má formu dopisů do Evropy a líčí prostředí z optimistické stránky.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	132
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071101222
ISBN:	9788071101222
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 12. 2024 14:19
Číslo položky:	1087186

O autorovi

Ladislav Klíma

Ladislav Klíma byl český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof. Narodil se v Domažlicích v rodině vyučeného mlynáře, který se však místo tohoto povolání živil jako úředník v advokátní kanceláři. Klíma, od mládí zaujatý filosofií, chodil až do roku 1895 na místní gymnázium, ale v lednu toho roku byl vyloučen za hanlivý výrok o habsburské monarchii Přestoupil tedy na gymnázium do chorvatského Záhřebu, ale ani to nedokončil a roku 1904 odjel do Prahy, kde se usadil, vedl samotářský život a začal přispívat do časopisů, např. v letech 1919–21 do Tribuny a v roce 1925 do Práva lidu. Kritizoval pozitivismus a pohrdal univerzitním akademismem. Protože neměl občanské povolání, žil jednak z dědictví po příbuzných, jednak z drobných příspěvků od přátel, mezi něž patřil i básník Otokar Březina. Jeho filosofie se zakládala na solipsismu a egodeismu společně s voluntarismem a ludibrionismem . Ze světových filosofů byl ovlivněn zejména Georgem Berkeleym , Arthurem Schopenhauerem a Friedrichem Nietzschem. Od promýšlení jejich myšlenek dospěl až k přesvědčení o absolutní bezcennosti logiky, což znamenalo absolutní primát osvobozeného subjektu, jenž se tak stává svrchovaným – všemohoucím božstvem. Toto božstvo není určováno žádnou pravdou, ale naopak samo určuje, co je a co není pravda. Tímto božským subjektem se pak cítil být sám Klíma. Myslet Boha a být Bohem, to je nejvlastnější centrum Klímovy filosofie. Stav, kdy se vciťuje do pozice Boha pojmenovává egodeismus nebo deoesence . Svět pak vypadá jako nevinná hříčka jeho absolutní vůle, odtud pramení tzv. ludibrionismus, neb je známo, že si hraje (lu...

Více od autora