Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Práva
Emil Sobota
Československý president republiky

Emil Sobota: Československý president republiky

Emil Sobota, Antonín Schenk, Jaroslav Vorel, Rudolf Křovák
Československý president republiky : státoprávní instituce a její život

1934 | Nakladatelství Orbis

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	xvii, 452
Jazyk:	česky
Edice:	Politická knihovna, 18. svazek ed. 18. svazek ed. Politická knihovna. Řada II
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 3. 2024 14:7
Číslo položky:	806081

O autorech

Emil Sobota

Emil Sobota byl český právník, spisovatel a publicista, povoláním úředník v prezidentské kanceláři za první republiky. Byl odborníkem na ústavní právo, těsně před koncem druhé světové války byl popraven. Narodil se do rodiny železničního úředníka, absolvoval gymnázium v Olomouci a pak pražskou právnickou fakultu, roku 1916 byl promován doktorem práv. Následovala tříletá přípravná praxe v advokacii, přičemž už od dob studií psal do různých novin a časopisů. Emil Sobota se angažoval také politicky, nejdříve patřil k Masarykovým realistům, pak vstoupil ke státoprávním demokratům a od roku 1925 byl členem sociální demokracie. Po vzniku Československé republiky byl postupně tajemníkem olomouckého okresního národního výboru a sekretářem klubu státoprávně demokratických poslanců v Revolučním národním shromáždění, úředníkem českého zemského výboru a ministerstva železnic a pak od roku 1921 až do roku 1939 působil jako úředník v politicko-legislativním odboru Kanceláře prezidenta republiky. Zde relativně rychle služebně postupoval, získal např. titul ministerský rada. Kromě své úřední práce byl stále veřejně činným. Pod pseudonymem Emil Havlík psal knihy pro mládež a věnoval se publicistice, dlouhá léta psal své komentáře a úvodníky především do revue Naše doba, spojené s prezidentem Masarykem. Vydal ale také celou řadu odborných monografií. Práce v prezidentské kanceláři ho přivedla k napsání studie o ústavním postavení prezidenta republiky O presidentu naší republiky , studijní pobyty ve Švýcarsku a USA ho zase inspirovaly k vydání prací ČSR a Švýcary. Srovnávací politická skizza a Amerika a evropský divák . Jako odborník na ústavní právo publikoval čtyřdílný komentář Ústava republiky Československé nebo studii Naše ústava, jak zní a jak ji máme čísti . Nejvíce se ale asi věnoval otázkám postavení národnostních menšin a garancím jejich práv v Československu, naps...

Více od autora

Antonín Schenk

Antonín Schenk byl český právník a osobní sekretář Tomaše Garrigue Masaryka. Pocházel z rodiny továrního dělníka. Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po první světové válce vystudoval právo na Karlově univerzitě. Poté začal pracovat na ministerstvu zahraničí. Z ministerstva byl vybrán do Kanceláře prezienta republiky. Jako osobní tajemník prezidenta T.G. Masaryka pracoval od roku 1927. V této funkci setrval až do konce Masarykova života. Na Pražský hrad se vrátil v roce 1945, po skončení druhé světové války, na místo odborného přednosty kanceláře prezidenta republiky. V roce 1956 začal tajně psát své paměti. Vydány byly až v roce 1996 přičiněním jeho neteře, spisovatelky Jindřišky Smetanové, pod názvem T.G.M.: „Proč se neřekne pravda?“.

Více od autora