Knihy
Válečná literatura
Válečná historie
Prokop Tomek
Československá armáda v čase sametové revoluce...

Prokop Tomek
Československá armáda v čase sametové revoluce : proměny ozbrojených sil na přelomu osmdesátých a devadesátých let

2019 | Nakladatelství Arnošt Moucha

Události v armádě před třiceti lety, v období konce totalitní vlády přes počátek budování demokratického státu do rozdělení Československa, představují mimořádně zajímavý výsek našich dějin. Tématem knihy je tedy rok 1989 v armádě, události v době Sametové revoluce a vývoj až do rozdělení státu v roce 1992. Vojenské as…pekty těchto událostí zatím nebyly takto souhrnně zpracovány. Tématem totiž není jen samotný organizační vývoj ale i vnitřní stav armády v přelomovém roce 1989, měnící se postavení armády v probouzející se společnosti, vliv mezinárodních odzbrojovacích jednání na přípravu reforem, či první dílčí stažení Střední skupiny sovětských vojsk. V listopadu a prosinci 1989 stojí za pozornost nejen diskutované přípravy na vojenský zásah ale i reakce na společenský pohyb uvnitř vojenských útvarů a vojenská politika Občanského fóra. V roce 1990 se armáda měnila jen pomalu. Došlo ale na zkrácení vojenské služby, zavedení služby alternativní a na jiné významné politické i humanizační reformy. Nový byl zájem veřejnosti, médií i různých zájmových skupin o dění kolem armády. K celkovému obrazu patří i definitivní stažení sovětských vojsk ze země, rozpuštění Varšavské smlouvy či počátky zahraničních misí. Obsah uzavírá dění v přelomovém roce 1992, redislokace a přípravy na rozdělení státu i armády. Kniha by tak mohla být užitečná nejen pro zájemce o vojenskou historii ale i o politické dějiny Československa v zatím málo historicky zpracovaném období, od nějž uplynulo letos třicet let. Tři roky změn ČSLA měly několik rovin. V první řadě šlo o transformaci totalitní armády na demokratickou. Potom to bylo nalezení nové struktury a úlohy armády v měnící se společnosti ale i Evropě a světě. Na to ale nakonec nezbyl ve společném státě již čas. Poslední rovinou bylo hledání národnostní a teritoriální rovnováhy a konečně rozdělení ozbrojených sil v důsledku rozdělení Československa. Kniha je doplněna organizačními i personálními strukturami a životopisy klíčových osobností v jednotlivých obdobích. Události v armádě před třiceti lety, v období konce totalitní vlády přes počátek budování demokratického státu do rozdělení Československa, představují mimořádně zajímavý výsek našich dějin. Tématem k…nihy je tedy rok 1989 v armádě, události v době Sametové revoluce a vývoj až do rozdělení státu v roce 1992. Vojenské aspekty těchto událostí zatím nebyly takto souhrnně zpracovány. Tématem totiž není jen samotný organizační vývoj ale i vnitřní stav armády v přelomovém roce 1989, měnící se postavení armády v probouzející se společnosti, vliv mezinárodních odzbrojovacích jednání na přípravu reforem, či první dílčí stažení Střední skupiny sovětských vojsk. V listopadu a prosinci 1989 stojí za pozornost nejen diskutované přípravy na vojenský zásah ale i reakce na společenský pohyb uvnitř vojenských útvarů a vojenská politika Občanského fóra. V roce 1990 se armáda měnila jen pomalu. Došlo ale na zkrácení vojenské služby, zavedení služby alternativní a na jiné významné politické i humanizační reformy. Nový byl zájem veřejnosti, médií i různých zájmových skupin o dění kolem armády. K celkovému obrazu patří i definitivní stažení sovětských vojsk ze země, rozpuštění Varšavské smlouvy či počátky zahraničních misí. Obsah uzavírá dění v přelomovém roce 1992, redislokace a přípravy na rozdělení státu i armády. Kniha by tak mohla být užitečná nejen pro zájemce o vojenskou historii ale i o politické dějiny Československa v zatím málo historicky zpracovaném období, od nějž uplynulo letos třicet let. Tři roky změn ČSLA měly několik rovin. V první řadě šlo o transformaci totalitní armády na demokratickou. Potom to bylo nalezení nové struktury a úlohy armády v měnící se společnosti ale i Evropě a světě. Na to ale nakonec nezbyl ve společném státě již čas. Poslední rovinou bylo hledání národnostní a teritoriální rovnováhy a konečně rozdělení ozbrojených sil v důsledku rozdělení Československa. Kniha je doplněna organizačními i personálními strukturami a životopisy klíčových osobností v jednotlivých obdobích.

Stav

Dobrý

lehce naražené rohy desek

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, lehce naražené rohy desek
Vazba:	pevná
Počet stran:	259
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075730607
ISBN:	9788075730602
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Cheb
Vystaveno:	29. 4. 2026 7:10
Číslo položky:	1726338

O autorovi

Prokop Tomek

PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. Vědecký pracovník Historicko-dokumentačního odboru VHÚ. Narozen 1965, v letech 2001-2006 absolvoval kombinované magisterské studium v oboru historie na filozofické fakultě Univerzity Karlově v Praze. Téhož roku vykonal rigorózní zkoušku a získal titul PhDr. A v roce 2012 ukončil doktorandské studium na FF UK obhajobou disertační práce na téma Historie československé redakce Rádia Svobodná Evropa a její význam pro české dějiny“. V letech 1996-2007 pracoval jako dokumentarista a později vedoucí oddělení dokumentace Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR. Poté byl převeden na Ministerstvo vnitra – Odbor Archiv bezpečnostních složek jako odborný pracovník a později vedoucí oddělení dokumentace. V roce 2008 pracoval v Ústavu pro studium totalitních režimů jako vedoucí oddělení dokumentace. Od října 2008 pracuje v historicko-dokumentačním odboru Vojenského historického ústavu Praha. V roce 2012 zvolen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR do veřejné funkce, za člena Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu podle zákona 262/2011 Sb., členy komise pak byl zvolen místopředsedou Etické komise. Odborné zaměření: V minulosti zpracovával řadu témat českých poválečných dějin. Soustřeďuje se zejména na problematiku vztahů občanů a moci v letech 1948-1989, například činnosti bezpečnostních složek totalitního režimu a perzekuce občanů, dále problematice exilu, zde zejména zahraničnímu rozhlasovému vysílání pro Československo. V poslední době se věnuje zejména problematice druhého a třetího odboje a Československé lidové armádě v době normalizace a jejímu působení v rámci Varšavské smlouvy.

Více od autora