Karel Vladislav Zap
Česko-moravská kronika : Díl 1-3

1906 | Nakladatelství B. Kočí

Kronika české a moravské historie od r. 1306 do r. 1437 Kronika české a moravské historie od r. 1306 do r. 1437

Obsažené svazky:

Česko-moravská kronika 1906 [Kniha první] (546 s.)
Česko-moravská kronika, Kniha druhá 1906 (672 s.)
Česko-moravská kronika 1906 Kniha třetí (541 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce zašlé desky místy oděrky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý lehce zašlé desky místy oděrky	Skladem pro e-shop	~~799 Kč~~ 489 Kč
Stav Dobrý razítko původního majitele, uvolněný titulní list	Skladem pro e-shop	249 Kč
Stav Mírně opotřebená některé listy zašpiněné	Skladem pro e-shop	~~349 Kč~~ 129 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	546 + 541 + 672
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 7. 2024 8:21
Číslo položky:	907195

O autorovi

Karel Vladislav Zap

Karel Vladislav Zap, také Karl Zapp, vl. jménem Karel František Zap , český úředník, učitel, muzejník, vlastenec, spisovatel, historik a publicista. Věnoval se hlavně historii a památkám Prahy. Autor prvního přehledu o dějinách českého umění pro Riegrův slovník naučný. Narodil se v Praze jako nejstarší přeživší z 11 dětí v německé rodině obchodního zástupce a společníka Ringhofferovy kotlárny Antona Zappa , původem z Jáchymova. V Praze na Novém Městě absolvoval piaristické gymnázium. Studia práv nedokončil. Na Karlo-Ferdinandově univerzitě studoval učitelství dějepisu a jazyky. Tam se seznámil s Jungmannem, Hankou a dalšími osobnostmi českého obrození, což podstatně ovlivnilo jeho příklon k českému vlastenectví a literární tvorbu. V roce 1836 se ve Lvově stal úředníkem v účetní kanceláři. Tady se také poprvé oženil, vzal si Honoratu ze šlechtického rodu Wišniowských, také literárně činnou. Ze Lvova o životě místních obyvatel psal např. do časopisů Kwěty české, Vlastimil, Česká včela, Časopisu českého musea. Po letech se v roce 1845 s manželkou a třemi dětmi vrátil do Prahy. Zap zde nastoupil do zaměstnání nejprve jako účetní. V roce 1848 se zúčastnil Slovanského sjezdu a Svatováclavských bouří. Od roku 1849 byl středoškolským profesorem na První české reálce, učil češtinu a dějepis. Podruhé se oženil s Františkou, vdovou Wolfovou, rozenou Grimovou . Odborně se zabýval starými českými památkami , archeologií, historií a historickou topografií. Byl konzervátorem Českého muzea a členem jeho Archeologického sboru. Zasloužil se o založení, uspořádání a redakci časopisu Památky archeologické a místopisné, jež od počátku vycházely v jeho redakci i s jeho statěmi. Spolupracoval také úzce s Maticí českou, která mu některé spisy pomohla vydat. Za nejdůležitější jeho práci je pov...

Více od autora