Antonín Matějček, Dobroslav Líbal, Albert Kutal
České umění gotické : Stavitelství a sochařství - I

1949 | Nakladatelství S.V.U. Mánes

Stavitelství. Doba a prostředí. Počátky gotického stavitelství. Stavitelství doby Václava II. a Jana Lucemburského. Dílo Matyáše z Arrasu a Petra Parléře, Architektura doby karlovské a václavské. Stavitelství doby pohusitské. Sochařství. Podmínky a prostředí. Sochařství v době posl. Přemyslovců. Sochařství doby Jana… Lucemburského. Sochařství doby Karla IV. Sochařství doby Václava IV. Sochařství doby pohusitské. Stavitelství. Doba a prostředí. Počátky gotického stavitelství. Stavitelství doby Václava II. a Jana Lucemburského. Dílo Matyáše z Arrasu a Petra Parléře, Architektura doby karlovské a václavské. St…avitelství doby pohusitské. Sochařství. Podmínky a prostředí. Sochařství v době posl. Přemyslovců. Sochařství doby Jana Lucemburského. Sochařství doby Karla IV. Sochařství doby Václava IV. Sochařství doby pohusitské.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zašlý hřbet

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý zašlý hřbet	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~ 139 Kč
	Stav Mírně opotřebená razítka a polepky z knihovny, vazba prasklá, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zašlý hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	80, xiii s., [193] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Zlatý list
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 3. 2025 11:47
Číslo položky:	1175841

O autorech

Antonín Matějček

Antonín Matějček byl český historik umění, profesor Karlovy univerzity. Zabýval se hlavně českým uměním gotické doby a 19. století. Šlo o výraznou osobnost dějin výtvarného umění. Dějiny umění studoval ve Vídni u Maxe Dvořáka, od něhož převzal i jeho metodu, totiž chápat umění jako obraz duchovní atmosféry určité doby. Od roku 1917 přednášel dějiny umění na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, od roku 1920 na Akademii výtvarných umění a od roku 1930 byl profesorem Karlovy univerzity. V roce 1948 vstoupil do KSČ. Od roku 1949 byl také vysokým úředníkem ministerstva kultury. Mnoho jeho žáků dnes patří k proslulým a uznávaným osobnostem, které se velkou měrou zasloužily o zprostředkování kulturních hodnot veřejnosti. Příkladem je Jaroslav Pešina, František Dvořák, Jaromír Neumann, Pavel Preiss a mnoho jiných. Od roku 1922 vydával šestisvazkový „Dějepis umění“, knihy o středověkých rukopisech, roku 1931 knihu „Ilustrace“ a roku 1938 vydal dílo „Česká malba gotická“. Napsal také řadu studií a monografií o Josefu Mánesovi, Antonínu Slavíčkovi, Janu Kotěrovi, Janu Štursovi a dalších. Společně se Zdeňkem Wirthem redigoval časopis „Památky archeologické“, „Ottův slovník naučný nové doby“ a řadu dalších souborných publikací. Po mnoho let bydlel v Praze na Senovážném náměstí na Novém Městě v č.p. 1986, kde se dnes také nachází jeho pamětní deska s bustou na konzole, jejímž autorem je sochař Josef Klimeš.

Více od autora

Dobroslav Líbal

Dobroslav Líbal byl český historik architektury a urbanismu. Narodil se v rodině pražského advokáta Dr. Karla Líbala a jeho ženy Růženy, rozené Zátkové, kteří uzavřeli sňatek dne 4. června 1910. Na přání rodičů nejprve vystudoval právnickou fakultu University Karlovy. Promoval v roce 1935. Začal pracovat jako koncipient v kanceláři svého otce. Pokračoval ve studiu dějin umění a klasické archeologie na filosofické fakultě University Karlovy. Zde byl žákem profesorů Antonína Matějčka a Josefa Cibulky. Promován byl v roce 1945. Pracoval na svém díle Gotická architektura v Čechách a na Moravě, což měla být jeho habilitační práce. Po únoru 1948 mu ale bylo další působení na Universitě Karlově znemožněno. Nastoupil do ateliéru R nově vzniklého podniku Stavoprojekt. Tento ateliér byl v roce 1954 základem Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů . Vedl zde ateliér tvorby stavebně historických průzkumů. Kvůli komunistickým kádrovým prověrkám byl v roce 1958 vedoucího postavení na několik let zbaven. Vypracoval a stále zdokonaloval metodiku tvorby pasportů památkových budov, které vznikaly jako týmová práce odborníků různých oborů . Pasport objektu obsahuje historii stavby, stavební a architektonický popis, popis aktuálního technického stavu a doporučení pro další využití objektu. Součástí je i plánová a fotografická dokumentace. Prvními takto zdokumentovanými objekty byl areál Ungeltu na Starém Městě pražském v roce 1951. Takto byly zdokumentovány všechny budovy Pražské památkové rezervace. Tyto průzkumy vznikaly pod Líbalovým vedením celých 40 let a představují mimořádné a mezinárodně oceňované dílo. Ateliérem prošli pozdější přední památkáři, například: Martin Ebel, Mojmír Horyna, Josef Hyzler, Hubert Ječný, František Kašička, Luboš Lancinger, Petr Macek, Jan Muk, Jiřina Muková, Olga Novosadová, Jaroslav Vajdiš, Milada Vilímková, Pavel Zahr...

Více od autora