Jan Drda
České pohádky

1958 | Nakladatelství Československý spisovatel

Osobité a humorné variace na známé motivy lidových pohádek. Pohádky s typickým drdovským humorem a láskou k prostým lidem zná už několik generací. Některé pohádky jsou známé i z filmového zpracování - Dařbuján a Pandrhola, O princezně Jasněnce a ševci, který létal. Osobité a humorné variace na známé motivy lidových pohádek. Pohádky s typickým drdovským humorem a láskou k prostým lidem zná už několik generací. Některé pohádky jsou známé i z filmového zpracování -… Dařbuján a Pandrhola, O princezně Jasněnce a ševci, který létal.

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	269, [3]
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 4. 2026 11:31
Číslo položky:	1687589

O autorovi

Jan Drda

Jan Drda byl český novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik. Laureát Státní ceny a zasloužilý umělec . Narodil se v Příbrami jako syn dělníka a nalezenkyně. V roce 1921 ztratil matku, která zemřela při porodu dalšího dítěte. Jeho otec se po rozpadu svého druhého manželství dal na pití a od dětí odešel. Jana a jeho sestru Marii pak vychovával dědeček. Měl se vyučit klempířem, ale jeho babička prosadila, aby studoval na klasickém gymnáziu v Příbrami, kde roku 1934 maturoval a začal studovat filologii na pražské Karlově univerzitě. Od mládí psal povídky i hry pro ochotnické divadlo. Studium filologie nedokončil, zato už od roku 1932 přispíval do novin a časopisů. Svoji románovou prvotinu Městečko na dlani vydal v 25 letech. V letech 1937 až 1942 byl redaktorem Lidových novin, do kterých přispíval fejetony, črtami a reportážemi. Po osvobození přesídlil do Svobodných novin, později do deníku Práce, aby se v roce 1948 vrátil do Lidových novin, tentokrát jako jejich šéfredaktor . Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa, nicméně inklinoval k ní již před druhou světovou válkou a již tehdy tvrdil, že bude třeba pozavírat některé spisovatele, kteří se stavěli proti komunistickému vidění světa. Po Únoru 1948 zastával významné kulturní i politické funkce. V roce 1955 obdržel Řád republiky. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát obhájil ve volbách v roce 1954 a v parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do roku 1960. V letech 1949 až 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. Společně s Václavem Řezáčem se podíleli na vylučování nekomunistických autorů ze svazu spisovatelů, u některých z nich má podíl i na jejich odsouzení a věznění. Drda a Řezáč nevybíravě postupovali zejména proti katolicky orientovaným a ke katolicismu inklinujícím autorům jako byli Jakub Deml, Jan Zah...

Více od autora