Čeněk Holas . Středoškolský profesor, sběratel lidových písní a tanců, básník. Pocházel z rolnické rodiny, vystudoval reálku v Písku a po maturitě roku 1875 a vojenské službě studoval na pražské technice matematiku a fyziku. Již od mládí publikoval pod vlivem Adolfa Heyduka verše a zásluhou dr. Miroslava Tyrše se stal nadšeným sokolem a členem cvičitelského sboru Sokola pražského. Po studiích v letech 1880 - 1912 působil jako učitel tělocviku na městské střední škole v Praze a zároveň se věnoval literární tvorbě a sběru lidových písní a tanců. V této činnosti pokračoval i po odchodu do výslužby s pomocí České akademie věd a umění a Svatoboru. Poslední léta života trávil v Milevsku a v Písku. Jeho největším vydaným dílem byly šestisvazkové České národní písně a tance, které vyšly v letech 1908 - 1909 u B. Kočího. Další studie publikoval časopisecky a část zůstala v rukopisech . Z vlastní umělecké tvorby vydal v roce 1924 sbírku veršů Žaloby, pokoušel se bez úspěchu i o dramatické práce. Jeho literární pozůstalost, kterou věnoval roku 1933 literárnímu archivu Národního muzea, tvoří fragment jeho korespondence a část národopisných studií týkajících se dějin a sběru českých národních písní a tanců, je připojena i autobiografie a rukopis šesti divadelních her. Literární pozůstalost Čeňka Holase je uložena v jednom archivním kartónu pod různými přírůstkovými čísly v rozmezí 180/33 - 39/59. Zahrnuje období 1885 - 1933.