Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Vítězslav Nezval
Česká poezie dvacátého století

Vítězslav Nezval: Česká poezie dvacátého století

Vítězslav Nezval, František Hrubín, Jaroslav Seifert, Jiří Žáček, Josef Čapek, Svatopluk Čech, Fráňa Šrámek, Stanislav Kostka Neumann, Jiří Wolker, Josef Svatopluk Machar, Jaroslav Vrchlický, František Halas, Josef Hora, Antonín Sova, Viktor Dyk, Vladimír Holan, Ladislav Stehlík, Josef Kainar, F. X Šalda, Karel Sýs, Josef Václav Sládek, Oldřich Mikulášek, Jana Moravcová, Michal Černík, Jan Pilař, Otokar Březina, Miroslav Florian, Alena Vrbová, Karel Toman, František Nechvátal, Vilém Závada, František Branislav, Jan Noha, Konstantin Biebl, Josef Hanzlík, Jiří Orten, Ivan Skála, Petr Skarlant, Miloslav Bureš, Petr Křička, Jan Čarek, Donát Sajner, Oldřich Vyhlídal, Pavel Bojar, František Gellner, Géza Včelička, Karel Kapoun, Jarmila Urbánková, Josef Rybák, Jindřich Hořejší, Václav Hons, Otakar Theer, Karel Boušek, Jan Alda, Vladimír Janovic, Adolf Heyduk, František Němec, Antonín Matěj Píša, Jaroslav Bednář, Antonín Macek, Josef Šimon, Jiří Haussmann, Josef Mach, Svatopluk Kadlec, Josef Peterka, Vlastimil Školaudy, Oldřich Wenzl, Arnošt Ráž
Česká poezie dvacátého století

1980 | Nakladatelství Československý spisovatel

Vybral, uspořádal a textologicky zpracoval Milan Blahynka. Třetí svazek, shrnující poezii od sklonku devadesátých let 19. století až po současnost, přináší ukázky z díla A. Sovy, F.X. Šaldy, P. Bezruče, O. Březiny, A. Macka, K. Hlaváčka, S.K. Neumanna, V. Dyka, F. Šrámka, K. Tomana,O. Theera, F. Gellnera, J. Mahena, J.… Macha, O. Fischera,P. Křičky, J. Hořejšího, J. Čapka, J. Bednáře, J. Hory, K. Biebla, S. Kadlece, J. Haussmanna, J. Čarka, K. Konráda, J. Wolkera, V. Nezvala, F. Branislava, J. Seiferta, F.Halase, A.M. Píši, F. Němce, J. Rybáka, M. Pujmanové, V. Holana, V. Závady, F. Nechvátala, J. Nohy, F. Hrubína, J. Taufera, J. Ortena, J. Kainara. Svazek je doplněn kromě ukázek z české grafiky 20. století také základnímiinformacemi o básních a básnících. Vybral, uspořádal a textologicky zpracoval Milan Blahynka. Třetí svazek, shrnující poezii od sklonku devadesátých let 19. století až po současnost, přináší ukázky z díla A. Sovy, F.X. Šaldy, P. Bezruč…e, O. Březiny, A. Macka, K. Hlaváčka, S.K. Neumanna, V. Dyka, F. Šrámka, K. Tomana,O. Theera, F. Gellnera, J. Mahena, J. Macha, O. Fischera,P. Křičky, J. Hořejšího, J. Čapka, J. Bednáře, J. Hory, K. Biebla, S. Kadlece, J. Haussmanna, J. Čarka, K. Konráda, J. Wolkera, V. Nezvala, F. Branislava, J. Seiferta, F.Halase, A.M. Píši, F. Němce, J. Rybáka, M. Pujmanové, V. Holana, V. Závady, F. Nechvátala, J. Nohy, F. Hrubína, J. Taufera, J. Ortena, J. Kainara. Svazek je doplněn kromě ukázek z české grafiky 20. století také základnímiinformacemi o básních a básnících.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	635
Jazyk:	česky
Editor:	Milan Blahynka
Edice:	Klub přátel poezie. Výběrová řada
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 5. 2024 12:26
Číslo položky:	835824

O autorech

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu , kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel titul národního umělce. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Narodil se do chudých poměrů v dnešní Bořivojově ulici čp. 816/104 na Žižkově, dnes Praha 3, a byl pokřtěn 5. října jako Jaroslav Václav. Na rodném domě je umístěna pamětní deska. Jeho otec, původně úředník, pak nepříliš úspěšný obchodník s obrazy a rámy a později dělník, byl „uvědomělým socialistou“, zatímco matka byla zbožná katolička. Seifert se o tom později vyjádřil: „Tyto protiklady mi také trochu zůstaly – v životě i v poezii.“ Během jeho dětství se rodina několikrát stěhovala po různých, vesměs nuzných, podnájmech v rámci Žižkova. Svá středoškolská studia si Seifert odbýval nejprve na c. k. vyšším gymnáziu na Žižkově v Kubelíkově ulici . Přestože patřil k bystrým žákům, svá studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin, které trávil vesměs touláním se po Praze, účastí na dělnických demonstracích a horlivou četbou. Od roku 1919 mu začínaly vycházet první básně v různých časopisech a novinách, např. pod patronací Josefa Hory v Právu lidu. Jeho první básnická sbírka, Město v slzách, byla vydána v roce 1921. V témže roce dvacetiletý Seifert vstoupil do právě založené Komunistické strany Československa a stal se pravidelným přispěvatelem jejího nově založeného listu Rudé právo, jímž byl až do roku 19...

Více od autora