Jiří Louda
Česká města

1974 | Nakladatelství Albatros

2. doplněné a přepracované vydání. 114 nejvýznamnějších českých a moravských měst, uspořádaných abecedně podle krajů. U každého města je kromě stručných informací o jeho minulosti, kulturních památkách, průmyslu, počtu obyvatel aj. připojen i charakteristický obrázek města a městský znak. Znaky měst kreslil autor. 2. doplněné a přepracované vydání. 114 nejvýznamnějších českých a moravských měst, uspořádaných abecedně podle krajů. U každého města je kromě stručných informací o jeho minulosti, kulturních památkác…h, průmyslu, počtu obyvatel aj. připojen i charakteristický obrázek města a městský znak. Znaky měst kreslil autor.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce zašlé stránky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý politá pouze na ořízce	Skladem pro e-shop	~~129 Kč~~ 59 Kč
Stav Dobrý lehce zašlé stránky	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 59 Kč
Stav Opotřebená utržený hřbet desek, úplně chybí, razítko z knihovny, prasklá vazba, drží pohromadě	Skladem pro e-shop	~~39 Kč~~ 29 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlé stránky
Vazba:	pevná
Počet stran:	378, [3]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Herčík
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Oko, Klub mladých čtenářů. Výběrová řada
Vydání:	2., doplněné a přepracované vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 4. 2025 13:33
Číslo položky:	1203819

O autorovi

Jiří Louda

Jiří Louda byl významný český heraldik, knihovník a penzionovaný voják. K jeho nejvýznamnějším heraldickým počinům patří návrh současného českého státního znaku, podobně jako jeho varianty pro ČSFR. Nicméně také vytvořil znaky pro stovky dalších českých obcí. Byl členem Mezinárodní heraldické akademie se sídlem v Ženevě, člen Britské heraldické společnosti v Londýně, člen Society of Heraldic Arts, člen Francouzské heraldické společnosti a člen Heraldické komise českého Parlamentu. Pocházel z rodiny profesora kreslení v Kutné Hoře, kde také odmaturoval na místní reálce v roce 1938. Následně se přihlásil na ČVUT, kde ho zastihl povolávací rozkaz během mobilizace. Z armády byl propuštěn již v roce 1939 a odešel do ciziny, přes Polsko a Francii, kde vstoupil do cizinecké legie, se dostal do Spojeného království, kde nastoupil k parašutistům. Byl připraven do výsadku Bronse jako radista. Při parašutistickém výcviku si zlomil meniskus, a tak byl poslán na zpravodajskou radiostanici. Dvě letadla s členy Operace Iridium a Operace Bronse, které se Louda nakonec nezúčastnil, byla Němci sestřelena u Mnichova, když se vracela z nezdařeného výsadku nad Protektorátem. Loudův tatínek s bratrem Zdeňkem byli za války internováni Němci v internačním táboře Svatobořice. Ve Spojeném království se seznámil s teorií heraldiky a nechal se notně ovlivnit postupy britské heraldiky. Po válce se navrátil do obnoveného Československa, kde byl za svoje zásluhy mimo jiné vyznamenán v roce 1946 Československým válečným křížem. V této době se také setkal s Karlem VI. Schwarzenbergem, od kterého se učil především základům české heraldiky. Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 byl poslán na dovolenou a posléze z armády propuštěn v hodnosti kapitána. Sice nebyl degradován, ale byl bez soudu uvězněn na Mírově, kde zů...

Více od autora