Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Karel Chytil
Česká koruna královská a koruny panovničí do XV...

Karel Chytil
Česká koruna královská a koruny panovničí do XVII. století

1917 | Nakladatelství F. Topič

Odborná publikace pojednávající o koruních klemotech uložených v komoře kaple svatováclavské. Také o symbolu koruny jako vyjádření královské moci a důstojnosti, mnoho příkladů a popisů z historie evropských států, také R-U a klenoty Habsburků. Odborná publikace pojednávající o koruních klemotech uložených v komoře kaple svatováclavské. Také o symbolu koruny jako vyjádření královské moci a důstojnosti, mnoho příkladů a popisů z historie evro…pských států, také R-U a klenoty Habsburků.

Stav

Dobrý

desky s oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, desky s oděrkami
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	91
Jazyk:	česky
Edice:	Doby, postavy a díla
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 3. 2026 12:0
Číslo položky:	1644601

O autorovi

Karel Chytil

Karel Chytil byl český historik umění – první významný český představitel pozitivismu v kunsthistorii, muzejník a pedagog. Karel Chytil po gymnáziu v letech 1875–1878 studoval nejprve dějepis a zeměpis na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde jeho učiteli byli Václav Vladivoj Tomek, Josef Kalousek, Jaroslav Goll a Otakar Hostinský. Po studijním pobytu ve Vídni , kde navštěvoval přednášky Moritze Thausinga z dějin umění v „Ústavu pro rakouský dějezpyt“, se definitivně rozhodl pro vědeckou dráhu v kunsthistorii. Do prvního zaměstnání po studiích nastoupil jako suplent dějepisu a zeměpisu na české reálce. Dne 19. listopadu 1880 se v Chrudimi oženil s Kateřinou Duškovou , s níž měl čtyři děti ; téhož roku se usadil v Praze na Novém Městě . Roku 1882 byl v Praze promován na doktora filosofie. Obchodní a živnostenská komora jej roku 1885 vybrala aby založil a vedl Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Dne 4. července 1885 byl jmenován prvním kustodem a 16. prosince 1895 prvním ředitelem. Chytil toto muzeum vybudoval na podkladě evropských zkušeností, včetně tehdy největší umělecké knihovny o 10 000 svazcích, kreslírny a sbírky modelů pro výtvarné řemeslníky. Muzeum řídil jako ústřední uměleckohistorickou instituci až do 1. února 1911. V letech 1887–1903 byl korespondentem Centrální komise pro ochranu památek ve Vídni . Od roku 1895 vedl zpracování uměleckého místopisu Čech v Archeologické komisi Akademie věd. V letech 1888–1896 byl profesorem dějin umění na AVU v Praze. Roku 1897 se habilitoval na Karlově univerzitě, roku 1904 byl jmenován mimořádným profesorem dějin umění a od roku 1911 řádným profesorem a vedoucím Ústavu pro dějiny umění na České universitě v Praze, kde působil až do svého pensionování roku 1927. Katedru proměnil v moderní Ústav dějin umění. Kromě toho byl docentem Českého vysokého učení technického v Praze. Roku 1913 z...

Více od autora