Zdeněk Wirth, Antonín Matějček
Česká architektura : 1800-1920

1922 | Nakladatelství Jan Štenc

Nové, pro české poměry rozšířené zpracování textu z publikace "L'art tchéque contemporain" vyšlo jako první část projektovaného čtyřsvazkové souboru o českém umění v období 1800-1920. Pojem "česká architektura" je do poloviny 19. stol. chápán ve smyslu geografickém, od té doby pak ve smyslu nacionálním. Opomenuty jsou… poněmčené české kraje, Morava a Slovensko. Seznam literatury, jmenný a místní rejstřík. Čb. snímky staveb umělců v textu jmenovaných a v české oblasti vzniklých. Nové, pro české poměry rozšířené zpracování textu z publikace "L'art tchéque contemporain" vyšlo jako první část projektovaného čtyřsvazkové souboru o českém umění v období 1800-1920. Pojem "česká ar…chitektura" je do poloviny 19. stol. chápán ve smyslu geografickém, od té doby pak ve smyslu nacionálním. Opomenuty jsou poněmčené české kraje, Morava a Slovensko. Seznam literatury, jmenný a místní rejstřík. Čb. snímky staveb umělců v textu jmenovaných a v české oblasti vzniklých.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý stránky s flíčky	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 129 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	119 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	104
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 2. 2025 12:58
Číslo položky:	1132140

O autorech

Zdeněk Wirth

Narozen 11. 8. 1878 v Libčanech u Hradce Králové, zemřel 25. 2. 1961 v Praze. Historik umění, zaměření na památkovou péči.

Více od autora

Antonín Matějček

Antonín Matějček byl český historik umění, profesor Karlovy univerzity. Zabýval se hlavně českým uměním gotické doby a 19. století. Šlo o výraznou osobnost dějin výtvarného umění. Dějiny umění studoval ve Vídni u Maxe Dvořáka, od něhož převzal i jeho metodu, totiž chápat umění jako obraz duchovní atmosféry určité doby. Od roku 1917 přednášel dějiny umění na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, od roku 1920 na Akademii výtvarných umění a od roku 1930 byl profesorem Karlovy univerzity. V roce 1948 vstoupil do KSČ. Od roku 1949 byl také vysokým úředníkem ministerstva kultury. Mnoho jeho žáků dnes patří k proslulým a uznávaným osobnostem, které se velkou měrou zasloužily o zprostředkování kulturních hodnot veřejnosti. Příkladem je Jaroslav Pešina, František Dvořák, Jaromír Neumann, Pavel Preiss a mnoho jiných. Od roku 1922 vydával šestisvazkový „Dějepis umění“, knihy o středověkých rukopisech, roku 1931 knihu „Ilustrace“ a roku 1938 vydal dílo „Česká malba gotická“. Napsal také řadu studií a monografií o Josefu Mánesovi, Antonínu Slavíčkovi, Janu Kotěrovi, Janu Štursovi a dalších. Společně se Zdeňkem Wirthem redigoval časopis „Památky archeologické“, „Ottův slovník naučný nové doby“ a řadu dalších souborných publikací. Po mnoho let bydlel v Praze na Senovážném náměstí na Novém Městě v č.p. 1986, kde se dnes také nachází jeho pamětní deska s bustou na konzole, jejímž autorem je sochař Josef Klimeš.

Více od autora