Alexandre Dumas, Jiří Brabenec
Černý tulipán

1991 | Nakladatelství Lidová demokracie

Černý tulipán je klamně jednoduchý příběh a nejkratší z nejznámějších románů Alexandra Dumase st. Je zasazen do prostředí Holandska roku 1672 a je chápán jako nadčasová politická alegorie, která čerpá z historie násilí a zločinů a bojuje proti tyranii za současného vytváření symbolu spravedlnosti a tolerance, kterým je… Černý tulipán. Černý tulipán je klamně jednoduchý příběh a nejkratší z nejznámějších románů Alexandra Dumase st. Je zasazen do prostředí Holandska roku 1672 a je chápán jako nadčasová politická alegorie, která čerpá… z historie násilí a zločinů a bojuje proti tyranii za současného vytváření symbolu spravedlnosti a tolerance, kterým je Černý tulipán.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	45
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070210893
ISBN:	9788070210895
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Dobrodružná knižnice Obzorů
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 8. 2025 15:5
Číslo položky:	1358560

O autorech

Alexandre Dumas

Alexandre Dumas byl kreolského původu a měl mírné černošské rysy. Jeho otec, divizní generál a hrdina Velké francouzské revoluce Thomas-Alexandre Davy de La Pailleterie, se narodil na ostrově Santo Domingo ze smíšeného manželství markýze de La Pailleterie a černošky Cossette Dumasové. V mládí Dumas významně ovlivnil vývoj francouzského dramatu. Jeho historická hra z roku 1829 Jindřich III. a jeho dvůr bylo první romantické drama úspěšně uvedené na jeviště. Velký úspěch měly i jeho další divadelní hry Antony s moderním námětem mladého rebela ne nepodobného lordu Byronovi a také Věž nesleská s námětem ze středověku, napsaná společně s Frédéricem Gaillardetem . Zásadním přelomem v Dumasově literární tvorbě bylo setkání s profesorem historie Augustem Maquetem roku 1839, kdy společně napsali drama Bathilde a historický román Rytíř Harmental . Jejich vzájemná spolupráce trvala do roku 1857, kdy se rozešli ve zlém. Maquet vyhledával materiál a vypracovával první nástin děje. Na Dumasovi pak bylo literární zpracování, při kterém mu však mnohdy pomáhali i další spolupracovníci. Tato Továrna na romány, jak zněl titul jednoho pamfletu Dumasových odpůrců z roku 1854, měla za následek obrovskou autorovu plodnost. Dumasovo dílo čítá na tři sta svazků a zahrnuje dramata, komedie, romány, novely, paměti, knihy cestovních dojmů, obrazy mravů, ale i historická pojednání. Maquet měl také největší zásluhu na vzniku Dumasova nejslavnějšího románu Tři mušketýři s hrdiny d\'Artagnanem, Athosem, Porthosem a Aramisem. Úspěch románu, odehrávajícího se za vlády Ludvíka XIII., byl tak obrovský, že Dumas a Maquet vytvořili ještě dvě pokračování: Tři mušketýři po dvaceti letech a Tři mušketýři ješte po deseti letech aneb Vikomt de Bragelonne , ve kterých dovedli děj až do d\'Arta...

Více od autora

Jiří Brabenec

Jiří Brabenec byl český strojař, motocyklový závodník, spisovatel a novinář. Působil jako redaktor v novinách Mladá fronta a Lidová demokracie. Často vystupoval pod pseudonymem Eric Kraft. Absolvoval Průmyslovou školu strojnickou v Kladně , dva roky studoval studoval žurnalistiku na Svobodné škole politických nauk v Praze. V průběhu let vystřídal celou řadu zaměstnání od technických oborů přes motoristické až po novinařinu . Po skončení druhé světové války pracoval jako redaktor v deníku Mladá fronta a poté od roku 1951 až do svého nástupu do penze v roce 1971 v deníku Lidová demokracie. V roce 1961 podnikl společně s cestovatelem Potužníkem a kolegou spisovatelem Jedličkou cestu na malých motocyklech na Blízký východ, kde jako první motocyklisté projeli Sinajskou pouští. V době politického uvolnění a svobody tisku rozkryl a investigativně vypátral do té doby zcela neznámé informace a souvislosti kolem číhošťského zázraku a osoby katolického kněze Josefa Toufara, vyšetřovaného StB. První ze série článků vydaných na toto téma byl článek s titulem Jak a proč zemřel farář Josef Toufar z 12. května a následně Světlo pravdy nad číhošťským zázrakem z 23. května 1968, které oba vyšly v Lidové demokracii. V těchto článcích vůbec jako jeden z prvních veřejně obvinil prokurátora Čížka ze lži proti lidu i státu, když v lednu 1950 nezákonně zadržel a následně exekutivně stíhal číhošťského faráře. Sérií těchto reportážních článků výrazně napomohl k otevření trestního stíhání proti vyšetřovateli Ladislavu Máchovi, který byl přímo zodpovědný za brutální mučení a předčasnou Toufarovu smrt na konci února 1950. Trestní stíhání Ladislava Máchy však zastavila srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy i přesto, že se proti němu podařilo získat dostatek vypovídajícího materiálu a bylo vyslechnuto přes 80 svědků. V době politického uvolnění před vp...

Více od autora