Jaroslav Šedivý
Černínský palác v roce nula : (ze zákulisí polistopadové zahraniční politiky)

1997 | Nakladatelství Ivo Železný

Bývalý poradce československého ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera podává v knize "několik subjektivních pohledů na zahraniční politiku tak, jak se tvořila v Černínském paláci, tak, jak vtrhla dosti překotně na mezinárodněpolitickou scénu, tak, jak poměrně s úspěchem a relativně brzy usadila naši zem, naši v…last d o kontextu evropské politiky". Bývalý poradce československého ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera podává v knize "několik subjektivních pohledů na zahraniční politiku tak, jak se tvořila v Černínském paláci, tak, jak vtr…hla dosti překotně na mezinárodněpolitickou scénu, tak, jak poměrně s úspěchem a relativně brzy usadila naši zem, naši vlast d o kontextu evropské politiky".

Vyberte kus

Stav

Dobrý

flek na stránkách, mimo text, stránky lehce zvlněné, bez obálky

Vytvořit poptávku

	Stav Velmi dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý, bez obálky	Skladem pro e-shop	39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, flek na stránkách, mimo text, stránky lehce zvlněné
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	164
Jazyk:	česky
ISBN10:	802373492X
ISBN:	9788023734928
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Knihovnička Literárních novin
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 12. 2025 10:48
Číslo položky:	1502609

O autorovi

Jaroslav Šedivý

Jaroslav Šedivý je český historik a bývalý politik, ministr zahraničních věcí a velvyslanec v několika zemích. Od 2. ledna 1948 byl členem KSČ. V roce 1952 vystudoval historii a slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1961 získal doktorát. Od roku 1952 vykonával základní vojenskou službu, první rok v poddůstojnické škole u 2. dělostřeleckého pluku v Plzni, druhým rokem byl rozkazem ze dne 15. října 1953 přeložen do Prahy k 70. pěšímu praporu jako překladatel do ruštiny pro sovětského poradce ve Vojenské kontrarozvědce, která byla součástí Státní bezpečnosti. Výzvu ke vstupu do služebního poměru ve Vojenské kontrarozvědce v roce 1954 odmítnul. Pracoval ve Slovanském ústavu Akademie věd v Praze, od roku 1957 poté jako vědecký pracovník Ústavu mezinárodní politiky a ekonomie. Po invazi do Československa byl v roce 1970 na 6 měsíců vězněn. Po propuštění pracoval např. jako lesní dělník, řidič a čistič oken. Za socialismu publikoval pod cizími jmény – např. pro knihu Pokořená revoluce propůjčila jméno Yvette Heřtová, pro knihu Metternich kontra Napoleon Jan Halada. V roce 1989 byl přijat do Prognostického ústavu Akademie věd. Stal se poradcem tehdejšího ministra zahraničí Dienstbiera. V červnu 1990 byl jmenován velvyslancem ČSFR ve Francii. Byl také velvyslancem v Belgii a Lucembursku. V letech 1997–1998 byl ministrem zahraničních věcí ČR. V Míčovně pražského hradu obdržel 7. března 1998 "Čestnou medaili T. G. Masaryka", kterou mu udělilo Masarykovo demokratické hnutí. V letech 1999–2002 byl velvyslancem ve Švýcarsku. Václav Klaus jej 28. října 2005 vyznamenal Medailí Za zásluhy II. stupně. Je ženatý s Marií Šedivou, mají syna Jiřího a dceru Hanu.

Více od autora