Lumír Čivrný
Černá paměť stromu

2015 | Nakladatelství Akropolis

Rudy, židovský lékař z Prahy, uprchne z transportu a utíká přes ukrajinsko-polské pomezí do Maďarska, kde se opět dostane do rukou gestapa, až ho před jistou smrtí v koncentračním táboře, kam je dopraven, zachrání konec války a osvobození tábora americkou armádou.Předobrazem tohoto dramatického osudu byl skutečný příbě…h jednoho z autorových přátel. Černá paměť stromu však nechce být ani historickým záznamem, ani jen napínavým vyprávěním. Jejím těžištěm je Rudyho nepřetržitý vnitřní rozhovor se sebou samým a s jeho blízkými, od nichž ho odloučily válečné události. Ačkoliv je Rudyho příběh pevně zasazen do období, s nímž spojujeme slovo holokaust, Černá paměť stromu není „o holokaustu“. Je to nadčasový román o smyslu lidské existence, o svobodě, o její ceně, o naději, ale také o statečnosti, o lásce, o odpovědnosti... Lumír Čivrný, jehož 100. výročí narození si připomeneme v srpnu tohoto roku, ztvárnil osudy a osobnost Rudyho bohatým básnickým jazykem, který čtenáře vtáhne do děje i do autorova uvažování. Rudy, židovský lékař z Prahy, uprchne z transportu a utíká přes ukrajinsko-polské pomezí do Maďarska, kde se opět dostane do rukou gestapa, až ho před jistou smrtí v koncentračním táboře, kam je dopra…ven, zachrání konec války a osvobození tábora americkou armádou.Předobrazem tohoto dramatického osudu byl skutečný příběh jednoho z autorových přátel. Černá paměť stromu však nechce být ani historickým záznamem, ani jen napínavým vyprávěním. Jejím těžištěm je Rudyho nepřetržitý vnitřní rozhovor se sebou samým a s jeho blízkými, od nichž ho odloučily válečné události. Ačkoliv je Rudyho příběh pevně zasazen do období, s nímž spojujeme slovo holokaust, Černá paměť stromu není „o holokaustu“. Je to nadčasový román o smyslu lidské existence, o svobodě, o její ceně, o naději, ale také o statečnosti, o lásce, o odpovědnosti... Lumír Čivrný, jehož 100. výročí narození si připomeneme v srpnu tohoto roku, ztvárnil osudy a osobnost Rudyho bohatým básnickým jazykem, který čtenáře vtáhne do děje i do autorova uvažování.

Vyberte kus

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 24. 11. 2025

	Stav Nová nová	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 24. 11. 2025	~~259 Kč~~ 219 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	99 Kč

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	221
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074701077
ISBN:	9788074701078
Vydání:	Vydání čtvrté (v nakladatelství Akropolis první)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 13:19
Číslo položky:	996296

O autorovi

Lumír Čivrný

Lumír Čivrný byl český a československý básník, prozaik, překladatel a politik; poslanec Prozatímního Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa a náměstek ministrů československých vlád v 50. letech. Jeho otec byl barvířským dělníkem. Lumír vystudoval obecnou školu v rodné obci, od roku 1927 studoval na gymnáziu v Trutnově, kde maturoval roku 1934. Pak studoval čtyři semestry na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Nakonec studoval od roku 1936 obor romanistika a germanistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Podle jiného zdroje šlo o obory francouzština, němčina, srovnávací literatura a estetika. Vysokou školu absolvoval až roku 1946. V období let 1936–1938 byl členem skupiny Blok. V letech 1940–1945 působil jako nakladatelský redaktor. Později pracoval na pozici tajemníka Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Za války se podílel na odboji. Od listopadu 1939 do ledna 1940 vězněn gestapem. V prosinci 1944 se stal členem IV. ilegálního vedení KSČ. Po válce se veřejně a politicky angažoval. 24. května 1945 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Do této funkce ho pak potvrdil i VIII. sjezd KSČ, Od roku 1945 do dubna 1946 byl členem sekretariátu ÚV KSČ. Do roku 1947 byl vedoucím odboru kultury Kulturního a propagačního oddělení ÚV KSČ, následně přešel na ministerstvo informací, kde od léta roku 1948 působil jako přednosta odboru pro kulturní styky se zahraničím . Na této pozici na ministerstvu informací setrval do roku 1949. Od roku 1949 do roku 1952 byl náměstkem ministra informací a osvěty a v letech 1952–1953 náměstkem ministra školství, věd a umění. V roce 1953 zastával post náměstka předsedy Státního výboru pro věci umění a v období let 1953–1954 působil coby náměstek ministra kultury. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za K...

Více od autora