Jiří Orten
Čemu se báseň říká

1967 | Nakladatelství Československý spisovatel

Jiří Orten zemřel již v dvaadvaceti letech, přesto však za sebou zanechal básnické dílo, které zvláště vzhledem k přesnému rytmickému taktu, něze a křehkosti dodnes upoutává pozornost napříč generacemi. Orten se dokáže vyznat ze svých lásek a zklamání, s pochopením a odpovědností hodnotí lidské činy a s neobyčejnou poc…tivostí, násobenou vnitřním napětím, rozechvěním či až rozervaností zkoumá stavy vlastního nitra. A také si hořce uvědomuje, v jaké době žije, jak je jeho existence každým dnem čím dál více ohrožena, což se odráží a projevuje i v jeho verších, v nichž zaznívají naléhavé obavy, samota, úzkost a beznaděj, strach. Kromě Ortenových básní je tato montáž proložena úryvky z jeho prózy, navíc je doplněna i rozsáhlým vzpomínkovým doslovem jeho bratra, významného divadelního režiséra Oty Ornesta. Předmluvu pak tvoří zasvěcený esej básníka Antonína Brouska a celý svazek je uveden básní "Zamlklému" z pera Františka Halase, jež je dedikována Ortenově památce. Nikoli náhodou je tato báseň zakončena těmito příznačnými slovy: "Až v katedrálách budou plouti ryby / tento básník / vyvolán bude jménem." Jiří Orten zemřel již v dvaadvaceti letech, přesto však za sebou zanechal básnické dílo, které zvláště vzhledem k přesnému rytmickému taktu, něze a křehkosti dodnes upoutává pozornost napříč generacem…i. Orten se dokáže vyznat ze svých lásek a zklamání, s pochopením a odpovědností hodnotí lidské činy a s neobyčejnou poctivostí, násobenou vnitřním napětím, rozechvěním či až rozervaností zkoumá stavy vlastního nitra. A také si hořce uvědomuje, v jaké době žije, jak je jeho existence každým dnem čím dál více ohrožena, což se odráží a projevuje i v jeho verších, v nichž zaznívají naléhavé obavy, samota, úzkost a beznaděj, strach. Kromě Ortenových básní je tato montáž proložena úryvky z jeho prózy, navíc je doplněna i rozsáhlým vzpomínkovým doslovem jeho bratra, významného divadelního režiséra Oty Ornesta. Předmluvu pak tvoří zasvěcený esej básníka Antonína Brouska a celý svazek je uveden básní "Zamlklému" z pera Františka Halase, jež je dedikována Ortenově památce. Nikoli náhodou je tato báseň zakončena těmito příznačnými slovy: "Až v katedrálách budou plouti ryby / tento básník / vyvolán bude jménem."

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	138
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Klub přátel poezie. Základní řada, Klub přátel poezie
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 10. 2025 12:26
Číslo položky:	1435755

O autorovi

Jiří Orten

Jiří Orten, vlastním jménem Jiří Ohrenstein , byl český básník. Narodil se v Kutné Hoře jako druhý syn manželů Eduarda a Berty Ohrensteinových. Jeho rodiče vlastnili malý obchod se střižním a galanterním zbožím. V letech 1929–1936 navštěvoval místní reálku. Po neúspěšném pokusu o přijetí na konzervatoř odešel do Prahy, aby studoval jazykovou školu. Zároveň pracoval jako archivář karlínské firmy Crediton. Na dramatickém oddělení Státní konzervatoře hudby, kam vstoupil v roce 1937, absolvoval tři ročníky. Studia přerušil koncem školního roku 1939–1940, kdy byl kvůli svému židovskému původu nucen odejít. Po svém vyloučení publikoval pod cizími jmény: Karel Jílek, Václav Jílek, Jiří Jakub. Aktivně se podílel na přípravě recitačních večerů a studentského divadla, které hrálo v Jednotném svazu na Zbořenci nebo v Umělecké besedě jako Divadlo mladých a uvedlo mimo jiné Ortenovu dramatizaci Jammesova Anýzového jablka. V Apollinairových Prsech Tiresiových byl obsazen do role manžela. Kromě Nezvalova Podivuhodného kouzelníka vytvořil hlavní postavu ještě v jevištní úpravě Horova Jana houslisty, kterou nastudoval režisér Gustav Schorsch. Pro svou básnickou činnost si zvolil pseudonym Jiří Orten. Debutoval v Mladé kultuře a Haló novinách , kde po určitý čas redigoval rubriku mladých. Kromě toho přispíval do časopisů Hej rup!, Eva, Rozhledy, Čteme, Kritický měsíčník a jiných. V halasovské edici První knížky v nakladatelství Václava Petra mu vyšla o tři roky později prvotina Čítanka jaro. Uveřejnil ji pod jménem Karel Jílek, s nímž spojil i další sbírku veršů, kterou mu Petrovo nakladatelství vydalo pod názvem Cesta k mrazu. Soukromý tisk Zdeňka Urbánka k Novému roku 1941 – rozsáhlá báseň Jeremiášův pláč – byl již podepsán jménem Jiří Jakub stejně jako sbírka Ohnice, kterou do edičního plánu Melantrichu zařadil v témže roce A. M. Píša. Sbírka Ohnice se tak stala poslední knížkou, jejíhož uvedení se autor dožil. Sám sice ješt...

Více od autora