Knihy
Vzácné knihy
19. století
Karel Adámek
Čechy a Italie v století XIV

Karel Adámek
Čechy a Italie v století XIV + Kněz Jan + Dobrodružství tří Rusův a tří Angličanův v jižní Africe + Česká válka od r. 1618 do roku 1622 + Maxmilián Rumpal, prachatický primator + Švýcarsko

1875 | Nakladatelství Spolek pro vydávání laciných knih českých

Matice lidu ; roč. IX. č. 5 . Matice lidu ; roč. IX. č. 5 .

Obsažené svazky:

Kněz Jan, historický román Bohumila Havlasy 1875 (144 s.)
Dobrodružství tří Rusův a tří Angličanův v jižní Africe..., román Julia Vernea 1875 (160 s.)
Česká válka od r. 1618 do roku 1622, historicko-vojenská studie 1875 (215 s.)
Maxmilián Rumpal, prachatický primator, historický román z dob třeicetileté v... 1875 (212 s.)
Švýcarsko, jeho ústava : jeho vláda : jeho samos... 1875 (138 s.)
Čechy a Italie v století XIV, historické rozhledy 1875 (163 s.)

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

thiny na hřbetu, zašlé stránky, listy podel přízky zvlněné, neslepené, Předsádky s flíčky

Skladem pro e-shop

Stav Mírně opotřebená thiny na hřbetu, zašlé stránky, listy podel přízky zvlněné, neslepené, Předsádky s flíčky	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 299 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	~~1 099 Kč~~ 829 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, thiny na hřbetu, zašlé stránky, listy podel přízky zvlněné, neslepené, Předsádky s flíčky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	163 + 144 + 160 + 215 + 212 + 138
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Vincenc Diviš
Edice:	9, 9, 9, 9. svazek ed. 9, 9, 9, 9. svazek ed. Matice lidu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 1. 2026 13:37
Číslo položky:	1540085

O autorech

Jules Verne

Jules Gabriel Verne byl francouzský spisovatel dobrodružné literatury. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Jeho knihy jsou dodnes oblíbeny hlavně mezi mládeží. Je po něm pojmenován kráter Jules Verne na odvrácené straně Měsíce. Jules Gabriel Verne se narodil 8. února 1828 v domě číslo 4 v ulici Olivier-de-Clisson na ostrůvku Île Feydeau ve městě Nantes jako první z pěti dětí pařížského právníka Pierra Vernea a Sophie Allote de la Fuÿe, která pocházela z nantské rodiny námořníků. Jules měl mladšího bratra Paula a tři sestry: Annu , Mathildu a Marii . V roce 1834 byl poslán do penzionátu při škole, kterou vedla paní Sambinová. O rok později nastoupil s bratrem do školy Saint-Stanislas, která byla vedena v přísném katolickém duchu. Byl velmi nadaným žákem – obdržel několik ocenění, např. za zeměpis, latinu či řečtinu. Další roky školy strávil v semináři Saint-Donatien, který popsal ve svém nedokončeném románu Kněz v roce 1839 . Roku 1839 se nechal – dle legendy – najmout ve věku jedenácti let jako plavčík na loď do Indie, jeho rodiče to však zjistili a cestě zabránili. Údajně chtěl splnit slib a dovézt sestřenici Caroline Tronsonové korálový náhrdelník. Otci musel slíbit, že od této doby bude cestovat jen ve svých snech. Dle jeho vzpomínek však tato legenda nemusí být úplně mimo realitu – údajně nastoupil na palubu plachetnice, důkladně ji prozkoumal a vše si „osahal“. Mezi lety 1844 a 1846 navštěvoval s bratrem Paulem Lycée Royal . Maturitu složil 29. července 1846 v Rennes. Roku 1847 odjel Jules na žádost otce do Paříže studovat práva. Zamiloval se do Rose Herminie Arnaud Grossetière a začal skládat první básně, ve kterých ji opěvoval. Idylka měla bohužel krátké trvání – rodiče Herminie těžce snášeli, že o ni má zájem mladý student bez jisté budoucno...

Více od autora

Bohumil Havlasa

Bohumil Havlasa byl český novinář, spisovatel a dobrodruh, účastník a oběť rusko-turecké války. Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci a absolvoval pražskou obchodní akademii. Živnostenské podnikání ho ale nelákalo a místo toho se stal kočovným hercem. Brzy se ovšem ukázalo, že k herectví nemá talent a v divadle se muže uplatnit jen jako nápověda. Rozhodl se proto, že bude spisovatelem. Jeho první práci, humoresku Z potulného života, otiskl Světozor roku 1873. V Lumíru vydal povídku Na nádraží. Na radu Vítězslava Hálka pak přijal místo účetního v cukrovaru blízko Prahy, aby mohl být ve styku s předními literáty. Po vydání dalšího románu, Život v umírání, ale už roku 1874 odjel na Šumavu, která ho inspirovala k prózám V družině dobrodruha krále a Kněz Jan. Roku 1875 odjel do Bosny na bojiště slovansko-tureckých válek jako zpravodaj Národních listů. Tam nejen psal, ale i bojoval na srbské straně. Při tureckém přepadení jednoho z klášterů se dostal do ohrožení života, ale vyvázl. Po zkušenosti z Balkánu přijel do Prahy, kde v Ottově Salonní bibliotéce vydal román Tiché vody. Nakladatel mu nabízel i místo redaktora této edice, ale Havlasa odmítl. Napsal ještě jeden román , potom odjel do Paříže a Švýcarska a přes Bavorsko se vrátil do Prahy. Dlouho tam ale nevydržel. V roce 1876 se vypravil na Kavkaz, aby tam na straně Rusů bojoval proti Osmanské říši. Vstoupil jako dobrovolník do pluku nižněgorodských dragounů. Po velmi náročném výcviku v jízdě na koni se v květnu 1877 zúčastnil bojů o Zevin a v červenci u Baškadikaru. Z bojiště posílal dopisy do časopisu Světozor. Potom spadl z koně, zlomil si žebro a odvezli ho do nemocnice v Alexandropoli. Tam zemřel na tyfus. Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ....

Více od autora