Carl Ransom Rogers
Být sám sebou : terapeutův pohled na psychoterapii

2015 | Nakladatelství Portál

Aby mohl člověk žít svobodně, aby mohl být sám sebou, potřebuje prožít vztah, který je sám o sobě lékem a pomocí. Na příkladech z vlastní praxe představuje Carl Rogers koncept léčebného vztahu, který staví na autenticitě, empatickém naslouchání a bezpodmínečné akceptaci klienta. Aby byl terapeut schopen takový vztah s …klientem navázat, je třeba, aby se nejprve obrátil sám k sobě, stavěl na vlastní schopnosti zachycovat své pravé já, autenticky prožívat, myslet a reagovat. V sérii přednášek z konferencí a univerzit zasvěcuje autor čtenáře do procesu, kterým se takový vztah utváří a rozvíjí, a naznačuje jeho směřování. Terapeutický vztah s uvedenými rysy dává klientovi příležitost „stát se sám sebou“, přijmout všechny své emoce a myšlenky za své a v chaosu, ve kterém se vyjevují, hledat a nacházet své pravé já. Rozvíjet takový vztah není podle autora žádoucí a prospěšné jen v kontextu terapie, ale i v rodinných vztazích, mezi přáteli a spolupracovníky.Kniha je primárně určená terapeutům a jejich klientům, pracovníkům pomáhajících profesí, ale i laikům se zájmem o osobnostní rozvoj. Carl Ransom Rogers byl americký psycholog a psychoterapeut, zakladatel humanistické psychologie a „na klienta orientované“, „rozumějící“ psychoterapie. Vystudoval teologii, pedagogiku a psychologii, pracoval nejprve jako poradenský psycholog s delikventními a týranými dětmi. Později působil jako profesor psychologie na univerzitách v Ohiu, Chicagu a Wisconsinu.A5 mm Aby mohl člověk žít svobodně, aby mohl být sám sebou, potřebuje prožít vztah, který je sám o sobě lékem a pomocí. Na příkladech z vlastní praxe představuje Carl Rogers koncept léčebného vztahu, který …staví na autenticitě, empatickém naslouchání a bezpodmínečné akceptaci klienta. Aby byl terapeut schopen takový vztah s klientem navázat, je třeba, aby se nejprve obrátil sám k sobě, stavěl na vlastní schopnosti zachycovat své pravé já, autenticky prožívat, myslet a reagovat. V sérii přednášek z konferencí a univerzit zasvěcuje autor čtenáře do procesu, kterým se takový vztah utváří a rozvíjí, a naznačuje jeho směřování. Terapeutický vztah s uvedenými rysy dává klientovi příležitost „stát se sám sebou“, přijmout všechny své emoce a myšlenky za své a v chaosu, ve kterém se vyjevují, hledat a nacházet své pravé já. Rozvíjet takový vztah není podle autora žádoucí a prospěšné jen v kontextu terapie, ale i v rodinných vztazích, mezi přáteli a spolupracovníky.Kniha je primárně určená terapeutům a jejich klientům, pracovníkům pomáhajících profesí, ale i laikům se zájmem o osobnostní rozvoj. Carl Ransom Rogers byl americký psycholog a psychoterapeut, zakladatel humanistické psychologie a „na klienta orientované“, „rozumějící“ psychoterapie. Vystudoval teologii, pedagogiku a psychologii, pracoval nejprve jako poradenský psycholog s delikventními a týranými dětmi. Později působil jako profesor psychologie na univerzitách v Ohiu, Chicagu a Wisconsinu.A5 mm

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 13. 4. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	447
Jazyk:	česky
ISBN10:	8026207963
ISBN:	9788026207962
Edice:	Klasici
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 11:31
Číslo položky:	989688

O autorovi

Carl Ransom Rogers

Carl Ransom Rogers byl americký psycholog a psychoterapeut, profesor na univerzitách Ohiu, Chicagu a Wisconsinu. Spolu s Abrahamem Maslowem patřil mezi nejvýznamnější představitele humanistické psychologie. Byl 6. nejcitovanějším psychologem 20. století. Prosazoval „na osobu zaměřenou terapii“ , která studuje osobnost z vnitřního vztažného rámce, což se projevuje důrazem na pohled z klientova hlediska. Uplatňoval kombinace empatie , kongruence a reflexe . Rozvinul skupinové techniky psychoterapie se zaměřením na uvolnění kulturního napětí Také je autorem teorie osobnosti soustřeďující se na pojem „já“. Rogers se hlásil k fenomenologii, rovněž byl ovlivněn existencialistickou filosofií. Naopak byl v opozici vůči klasickému behaviorismu, kterému vyčítal prosazování konformity. Zastával totiž primárně optimistický pohled na přirozené schopnosti organismu. Ten je podle něj psychofyzickým základem prožívání. Dále se domníval, že chování je vždy motivováno přítomnými potřebami , přičemž se projevuje tendence k tzv. sebeaktualizaci . Ústřední pojem „já“ je podle Rogerse tvořen prožitky organismu, který je jedinec ochoten „přijmout za své“, za část své osobnosti. Dobře přizpůsobena osobnost je schopná asimilovat do svého pojetí „já“ své veškeré prožitky v původní, nezkreslené podobě. Tato shoda mezi prožitým a uvědomovaným se nazývá kongruence. Naopak patologická osobnost je typická inkongruencí – nízkou mírou kongruence. To znamená, že prožitky bývají vytěsněny či vnímány zkresleně, čímž je zkresleno i uvědomované „já“. Cílem terapie podle ...

Více od autora