Honoré de Balzac
Benátský žid - OBÁLKA ZDENĚK BURIAN

1924 | Nakladatelství A. Svěcený

Stav

Mírně opotřebená

Přední strana obálky volně, natržená obálka na více místech, nafoceno, kompletní

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, nafoceno, kompletní, Přední strana obálky volně, natržená obálka na více místech
Poznámka:	obálka Zdeněk Burian
Vazba:	volná brož
Počet stran:	343, 1
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Tomáš Blažek
Překladatel:	Marie Majerová
Edice:	47. svazek ed. 47. svazek ed. Románová knihovna
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 2. 2025 15:38
Číslo položky:	1127616

O autorovi

Honoré de Balzac

Honoré de Balzac , byl francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu. Bývá považován za zakladatele kriticko-realistického románu. Balzacovým magnum opus je cyklus devadesáti sedmi románů a povídek pod souborným názvem Lidská komedie. Napsal však i řadu románů s dobrodružnou či fantastickou tematikou, např. Šagrénová kůže, rovněž součást Lidské komedie – v cyklu Filosofických studií. Honoré de Balzac se narodil v měšťanské rodině ve městě Tours ve francouzském departementu Indre-et-Loire. Jeho rodiči byli Bernard-François Balssa , jenž zbohatl za francouzské revoluce jako vojenský zásobovatel, a Anne-Charlotte-Laure roz. Sallambier , tedy o 32 let mladší než otec. Někdy mezi lety 1771 a 1783 dostal otec úřední povolení ke změně rodinného jména na Balzac. Honoré měl dvě sestry, Laure provdanou de Surville a Laurence provdanou de Montzaigle . Z jeho rodokmenu také vyplývá, že do manželství jeho rodičů se narodil již roku 1798 jeden chlapec, Louis Daniel Balssa , který však po necelém měsíci života zemřel. Od 22. června 1807 až do roku 1813 pobýval Honoré v internátu klášterní školy ve Vendôme, kde byl vychováván mnichy řádu oratoriánů. Později vystudoval v Paříži práva. Krátce působil jako notář, ale pak se proti vůli rodiny stal spisovatelem. Nejprve psal tzv. černé dobrodružné romány, a to pod různými pseudonymy, nejčastěji jako Horace de Saint-Aubin, které později zavrhl. Balzac vyznával politický legitimismus, byl monarchistou s celoživotními snahami proniknout do vyšší společnosti. Hojně navštěvoval pařížské salóny, například Jamese von Rothschilda. V roce 1825 například započal poměr s ovdovělou vévodkyní d'Abrantès, která byla o 15 let starší než on. Z této snahy vyplývaly i jeho neustálé finanční potíže, které se snažil řešit svou hektickou literární tvorbou (psal i romány ...

Více od autora