Aleš Palán, Jan Florian, Gabriel Florian
Být dlužen za duši

2007 | Nakladatelství Host

Staroříšské nakladatelství Josefa Floriana Dobré dílo objevilo české společnosti celou řadu osobností ve své době zcela neznámých. Za čtyřicet let činnosti vydal Josef Florian přes 400 mnohdy zásadních knižních publikací. Dobré dílo nebylo pochopitelně jen Josef Florian, ale i mnozí spolupracovníci a jeho početná rodin…a. Krátké vzpomínky na uhrančivé a vizionářské prostředí Staré Říše publikovalo mnoho návštěvníků, kteří se u Florianů jen mihli. Informovaný hlas zevnitř ale dosud nezazněl. Až dodnes.

Synové Josefa Floriana Jan a Gabriel v tomto svazku vydávají jedinečné svědectví nejen o vydavatelské činnosti Dobrého díla – sami se jako mladí spolu s dalšími sourozenci na přípravě otcových titulů podíleli –, ale hovoří o věcech, do kterých nikdo zvenku nemohl ani nahlédnout. Komplikované rodinné vztahy i složitá osobnost Josefa Floriana vyvstávají díky jejich svědectví velmi plasticky a v mnohém opravují či přímo vyvracejí zažitá klišé a stereotypy. Josef Florian pro své syny pochopitelně není jen vydavatelem knih, ale i milujícím otcem, který své potomky zasvěcoval do svých představ Hory studia i je s sebou bral ven, když chodil hledat poklady.

Kromě vzpomínek na Josefa Floriana, svou matku, tetu Antonii a sourozence – mezi nimiž byla také řada podnětných osobností –, vzpomínají Jan a Gabriel Florianové na mnohé návštěvníky Staré Říše. Jsou mezi nimi například Jakub Deml, Otokar Březina, O. A. Tichý, Jaroslav Durych, Jan Čep, František Bílek, Bohuslav Reynek, Suzanne Renaud, Jan Zrzavý, Josef Čapek a další. Respondenti se otevřeně staví i k rozkradení jedinečné staroříšské knihovny na začátku tohoto desetiletí. Text doprovázejí mnohé faksimilie a fotografie pocházející z rodinného archivu – často opět dosud nikde nepublikované. Staroříšské nakladatelství Josefa Floriana Dobré dílo objevilo české společnosti celou řadu osobností ve své době zcela neznámých. Za čtyřicet let činnosti vydal Josef Florian přes 400 mnohdy zásadníc…h knižních publikací. Dobré dílo nebylo pochopitelně jen Josef Florian, ale i mnozí spolupracovníci a jeho početná rodina. Krátké vzpomínky na uhrančivé a vizionářské prostředí Staré Říše publikovalo mnoho návštěvníků, kteří se u Florianů jen mihli. Informovaný hlas zevnitř ale dosud nezazněl. Až dodnes.

Synové Josefa Floriana Jan a Gabriel v tomto svazku vydávají jedinečné svědectví nejen o vydavatelské činnosti Dobrého díla – sami se jako mladí spolu s dalšími sourozenci na přípravě otcových titulů podíleli –, ale hovoří o věcech, do kterých nikdo zvenku nemohl ani nahlédnout. Komplikované rodinné vztahy i složitá osobnost Josefa Floriana vyvstávají díky jejich svědectví velmi plasticky a v mnohém opravují či přímo vyvracejí zažitá klišé a stereotypy. Josef Florian pro své syny pochopitelně není jen vydavatelem knih, ale i milujícím otcem, který své potomky zasvěcoval do svých představ Hory studia i je s sebou bral ven, když chodil hledat poklady.

Kromě vzpomínek na Josefa Floriana, svou matku, tetu Antonii a sourozence – mezi nimiž byla také řada podnětných osobností –, vzpomínají Jan a Gabriel Florianové na mnohé návštěvníky Staré Říše. Jsou mezi nimi například Jakub Deml, Otokar Březina, O. A. Tichý, Jaroslav Durych, Jan Čep, František Bílek, Bohuslav Reynek, Suzanne Renaud, Jan Zrzavý, Josef Čapek a další. Respondenti se otevřeně staví i k rozkradení jedinečné staroříšské knihovny na začátku tohoto desetiletí. Text doprovázejí mnohé faksimilie a fotografie pocházející z rodinného archivu – často opět dosud nikde nepublikované.

Stav

Dobrý

lehce odřené hrany desek, zkosený hřbet, ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (10. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, lehce odřené hrany desek, zkosený hřbet, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	306
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072942492
ISBN:	9788072942497
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	22. 5. 2026 15:47
Číslo položky:	1759351

O autorech

Aleš Palán

Aleš Palán je novinář, publicista a spisovatel. V Brně nedokončil studium pedagogické fakulty, několik let se pak toulal po Československu. Je jedním ze signatářů Charty 77. V druhé polovině osmdesátých let pracoval jako noční hlídač, figurant a kopáč. Od roku 1993 se věnuje žurnalistice Vedl kurzy tvůrčího psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého a Vysoké škole kreativní komunikace. Za román Ratajský les a knihu rozhovorů Být dlužen za duši byl nominován na Magnesii Literu. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox toto ocenění získal. Za knihu rozhovorů Kdo chodí tmami dostal výroční cenu Českého literárního fondu, jeho rozhovory s Vítem Tajovským, bratry Reynkovými a s Ludvíkem Armbrusterem obsadily první místo v anketě Dobrá kniha Katolického týdeníku. Rozhovory s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině byly v anketě Lidových novin vyhlášeny Knihou roku. Jeho zatím poslední spis Jako v nebi, jenže jinak: nová setkání se samotáři z Čech a Moravy, obsahující rozhovory se solitéry z celé republiky, vyšel koncem roku 2019. Od února 2018 do března 2019 byl ředitelem nakladatelství Kalich. Nyní na volné noze.

Více od autora

Gabriel Florian

Gabriel Florian je druhým nejmladším synem Josefa Floriana . V roce 1955 byl pomocným účetním v Jednotě ve Staré Říši a potom restaurátorem barokních kostelních soch na různých místech. Zachránil tak mnoho vzácných soch. Zajímá se o astronomii, sluneční činnost, meteority a polární záře. Pozornost tisku vzbudily jeho předpovědi počasí a zemětřesení v různých částech světa. Poprvé zaslal předpověď počasí v roce 1962 Meteorologickému ústavu v Praze. Předpovědi se zakládají na teorii slunečních skvrn, kterou vypracoval v letech 1957 - 1975. Publikoval ji na vlastní náklady v mnoha odborných tiscích. Mezi úspěšné předpovědi patří např. datum zemětřesení v Turecku 27. března 1970, 22. května 1971 a 24. listopadu 1976. Předpověděl také zemětřesení v Kalifornii. V poslední době se nejvíce zajímá o pády meteoritů v okolí Staré Říše. Uvádí tato důležitá pozorování: Dne 9. října 1933 v 19 hodin pozoroval se svými sourozenci ve Staré Říši husté padání meteoritů. Během jedné vteřiny jich přeletělo několik. Hvězdáři tuto událost očekávali, ale viděli pouze záblesky v mračnech, protože stále pršelo s výjimkou Staré Říše. Se svými sourozenci viděl pád meteoritů u Opatova 23. ledna 1938, asi v 19 hodin ve Staré Říši. Z okna viděli záblesk a za 20 vteřin následovala řada detonací. Zprávu o pádu meteoritů u Opatova zveřejnil v okresním zpravodaji v Dačicích. Dne 30. prosince 1973 ve 14 hodin došlo k pádu meteoritů u Staré Říše, o kterém bylo publikováno v ČNM v Praze, v Říši hvězd a v ČZM v Třebíči. Analýzu železného meteoritu nalezeného u domu č. 175 ve Staré Říši provedl A.A.Javnel v KPM v Moskvě a potvrdil meteoritický původ nálezu. G. Florian je prvním nálezcem stonařovských meteoritů na polích východně od Hladova po 175 letech. Jsou částečně zvětralé. Jejich analýzu provedl v Přírodovědném muzeu v Berlíně Dr. Ansgar Greshake. Odpovídá velmi dobře stonařovským meteoritům z pádu 22.5.1808. První o nálezech zveřejn...

Více od autora