Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Milan Blahynka
Byla jednou jedna... básnická generace takzvaný...

Milan Blahynka
Byla jednou jedna... básnická generace takzvaných pětatřicátníků : (dissertatio apologetica)

2017 | Nakladatelství nakladatel není známý

KAREL SÝS,
JAROMÍR PELC,
JIŘÍ ŽÁČEK
a d.

Monografie o díle významných osobností české poezie 70. a 80. let dvacátého století, představitelů literární skupiny takzvaných Pětatřicátníků. Kniha obsahuje i rozsáhlou přílohu Devítka Pětatřicátníků ve fotografiích a dokumentech, a dále kompletní bibliografi…i prací jednotlivých autorů. Vydáno s podporou klubu GUE/NGL v Evropském parlamentu. KAREL SÝS,
JAROMÍR PELC,
JIŘÍ ŽÁČEK
a d.

Monografie o díle významných osobností české poezie 70. a 80. let dvacátého století, představitelů literární skupiny takzvaných Pětatřicátník…ů. Kniha obsahuje i rozsáhlou přílohu Devítka Pětatřicátníků ve fotografiích a dokumentech, a dále kompletní bibliografii prací jednotlivých autorů. Vydáno s podporou klubu GUE/NGL v Evropském parlamentu.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	351
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090149472
ISBN:	9788090149472
Vydáno v:	Klatovy
Vystaveno:	1. 4. 2023 11:52
Číslo položky:	529988

O autorovi

Milan Blahynka

Milan Blahynka je český literární teoretik narozený na Slovensku. Věnoval se především dílu Vítězslava Nezvala. Milan Blahynka se narodil v Ružomberku a do roku 1939 vyrůstal na Slovensku, neboť jeho otec zde působil jako důstojník četnictva. Po rozpadu Československa se rodina přestěhovala na Moravu, nejprve do Starého Města u Uherského Hradiště, později do Osvětiman u Kyjova a posléze do Ježova u Kyjova, odkud pocházeli jeho rodiče. Otcem Milana Blahynky byl Štěpán Blahynka, někdejší četník na Slovensku, pozdější velitel tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu a v Letech, po válce okresni velitel SNB v Uh. Hradišti a Kyjově. V Kyjově Blahynka roku 1951 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval češtinu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci; studium ukončil roku 1956 diplomovou prací o Vítězslavu Nezvalovi. Pracoval pak jako metodik Krajské lidové knihovny v Olomouci a od roku 1957 jako profesor na jedenáctileté střední škole v Litovli; působil i jako externí redaktor v olomouckém Krajském nakladatelství. V roce 1960 začal postgraduální studium na Institutu společenských věd při ÚV KSČ . Titul PhDr. získal roku 1968 za monografii Marie Pujmanová, titul CSc. roku 1969 za práci Vývojová logika avantgardy. Na začátku tzv. normalizace byl vyškrtnut z KSČ. Přesto se uvádí mezi signatáři Anticharty. V letech 1963–1989 pracoval v Ústavu české literatury Československé akademie věd , a to nejprve jako vědecký aspirant, poté jako vědecký pracovník; později souběžně přednášel na Pedagogické fakultě v Ostravě. V roce 1989 se stal odborným asistentem na katedře české literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Do brněnské pobočky ÚČL se vrátil v říjnu 1990 po nuceném odchodu z FF UK. Na podzim 1991 byl předčasně penzionován. Navazoval především na marxistické koncepce Anatolije Vasiljeviče Lunačarského a Ladislava Štolla. Analyzoval tzv...

Více od autora