A. C Nor
Bürkental PODPIS / DEDIKACE A. C. Nor

1940 | Nakladatelství nákladem autorovým

Dědina žije především těžkými zájmy hospodářskými. Nor ukázal dědinu prudce vzrušenou posledními chvílemi před provedením zcelení pozemků. A zcelení pozemků — to je prostě revoluce proti tradici, revoluce proti rodinnému zvyku, proti krevní lásce k těm a těm polím. Inženýr, jenž zcelení provádí, je obávaný nepřítel — c…elá dědina je proti němu. Dědina má pak u Nora úd, jenž je zanícen touto nenávistí, jenž ten tradiční odpor žije jako vášeň, která by ho dovedla třeba i zabiti — je to sedlák Zajaš. Zajaš žije pudovou nenávistí sedláka proti zcelení pozemků za celou vesnici — za celou vesnici jí trpí a vlastně se jí ničí. Zajaš je tu bytost, jež při veškeré své empirii, krevnatosti a srostitosti je symbol. Je v něm cosi ze staré mythické síly dědiny, cosi ze staré rolnické racy. Když pak přijde dávno již zapomenutý bratr — tulák — a dožaduje se poloviny rodinného statku, trpí Zajaš zoufale. Rozdělit statek na polovinu, to je jako krájet tělo na půlky. Ani to by snad tak nebolelo. Je to poraněné lidské zvíře, jež se brání. Zabít — zabít — zabít! Ale Zajaš, třeba symbol sedláka, je už moderní člověk — netragický. Nezabije. Odstěhuje se, když ho soud odsoudí k rozdělení statku. Toto drama má v sobě mnoho životní empirie. Mnoho reálného pozorování. A mnoho krve a reality.

Fr. Götz v „Nár. Osvoboz. “ Dědina žije především těžkými zájmy hospodářskými. Nor ukázal dědinu prudce vzrušenou posledními chvílemi před provedením zcelení pozemků. A zcelení pozemků — to je prostě revoluce proti tradici, revo…luce proti rodinnému zvyku, proti krevní lásce k těm a těm polím. Inženýr, jenž zcelení provádí, je obávaný nepřítel — celá dědina je proti němu. Dědina má pak u Nora úd, jenž je zanícen touto nenávistí, jenž ten tradiční odpor žije jako vášeň, která by ho dovedla třeba i zabiti — je to sedlák Zajaš. Zajaš žije pudovou nenávistí sedláka proti zcelení pozemků za celou vesnici — za celou vesnici jí trpí a vlastně se jí ničí. Zajaš je tu bytost, jež při veškeré své empirii, krevnatosti a srostitosti je symbol. Je v něm cosi ze staré mythické síly dědiny, cosi ze staré rolnické racy. Když pak přijde dávno již zapomenutý bratr — tulák — a dožaduje se poloviny rodinného statku, trpí Zajaš zoufale. Rozdělit statek na polovinu, to je jako krájet tělo na půlky. Ani to by snad tak nebolelo. Je to poraněné lidské zvíře, jež se brání. Zabít — zabít — zabít! Ale Zajaš, třeba symbol sedláka, je už moderní člověk — netragický. Nezabije. Odstěhuje se, když ho soud odsoudí k rozdělení statku. Toto drama má v sobě mnoho životní empirie. Mnoho reálného pozorování. A mnoho krve a reality.

Fr. Götz v „Nár. Osvoboz. “

Vyberte kus

Stav

Dobrý

PODPIS, bez obálky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý PODPIS	Skladem pro e-shop	149 Kč
Stav Dobrý PODPIS, bez obálky	Skladem pro e-shop	99 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:

Dobrý

obsahuje podpis či autorskou dedikaci

Vazba:

pevná

Počet stran:

251

Jazyk:

česky

Vydání:

7. vyd.

Vydáno v:

Praha

Vystaveno:

30. 6. 2025 7:32

Číslo položky:

1283358

O autorovi

A. C Nor

19.09. 1903 / 29.07.1986 A. C. Nor byl autorem románů z prostředí slezské vesnice, fejetonista. A. C. Nor, vlastním jménem Josef Kaván, se narodil v rodině mlynářského dělníka. Dětství prožil v Hlavnici u Opavy. Po maturitě na českém gymnáziu v Opavě vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracoval v redakci večerníku Telegraf, od roku 1952 byl redaktorem Státního technického nakladatelství. Působil i jako volný novinář a spisovatel. Živil se i přednáškami o literatuře pro školy i veřejnost po celé republice.Publikoval v Moravskoslezském deníku Cestě, Literárních rozhledech, Rozpravách Aventina, sborníku ruralistů Básníci selství aj. Po 2. světové válce působil A. C. Nor ve výboru Syndikátu českých spisovatelů, ale v únoru roku 1948 byl jako mluvčí opozice z výboru vyloučen. V roce 1963 odešel A. C. Nor do důchodu.

Více od autora