S. W Hawking
Budoucnost prostoročasu

2009 | Nakladatelství Mladá fronta

Krátký úvod do historie fyzikálních teorií spojených s prostoročasem od Richarda Price, teoretika z oddělení fyziky na University of Utah, připravuje jeviště pro vědecká objasnění a myšlenky známých vědců. Igor Novikov, ředitel Centra pro teoretickou astrofyziku v dánském NORDITA, pojednává o cestování v čase a ob…jasňuje, jak se vyhnout paradoxům při cestování do minulosti. Stephen Hawking, profesor matematiky v Cambridge a jeden z nejznámějších vědců na světě, ukazuje, proč je takové cestování nemožné. Kip Thorne se pokouší cestovat do budoucnosti za pomoci astronomie gravitačních vln. Poslední dva eseje se poněkud odlišují od ostatních, protože nepodávají vědecká vysvětlení. Timothy Ferris, vynikající novinář a popularizátor vědy, vypráví, jak je nezbytné a zároveň obtížné popularizovat vědu. Alan Lightman, přední fyzik se zálibou v psaní, má zkušenost s vědeckou i uměleckou tvorbou, je oprávněn ve svém eseji srovnávat tyto dva rozdílné typy kreativity. Krátký úvod do historie fyzikálních teorií spojených s prostoročasem od Richarda Price, teoretika z oddělení fyziky na University of Utah, připravuje jeviště pro vědecká objasnění a myšlenky známýc…h vědců. Igor Novikov, ředitel Centra pro teoretickou astrofyziku v dánském NORDITA, pojednává o cestování v čase a objasňuje, jak se vyhnout paradoxům při cestování do minulosti. Stephen Hawking, profesor matematiky v Cambridge a jeden z nejznámějších vědců na světě, ukazuje, proč je takové cestování nemožné. Kip Thorne se pokouší cestovat do budoucnosti za pomoci astronomie gravitačních vln. Poslední dva eseje se poněkud odlišují od ostatních, protože nepodávají vědecká vysvětlení. Timothy Ferris, vynikající novinář a popularizátor vědy, vypráví, jak je nezbytné a zároveň obtížné popularizovat vědu. Alan Lightman, přední fyzik se zálibou v psaní, má zkušenost s vědeckou i uměleckou tvorbou, je oprávněn ve svém eseji srovnávat tyto dva rozdílné typy kreativity.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	175
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020414339
ISBN:	9788020414335
Edice:	191. svazek ed. 191. svazek ed. Kolumbus
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 1. 2024 18:54
Číslo položky:	746693

O autorovi

S. W Hawking

Stephen William Hawking byl anglický teoretický fyzik, kosmolog a spisovatel. Na Univerzitě v Cambridgi působil jako ředitel výzkumu Centra teoretické kosmologie a mezi lety 1979–2009 držel pozici lukasiánského profesora matematiky. Jeho vědecká činnost zahrnovala spolupráci s Rogerem Penrosem na teorémech gravitačních singularit v rámci obecné relativity a teoretické předpovědi tepelného záření emitovaného černými dírami, známého pod názvem Hawkingovo záření. Jako první se zabýval kosmologickou teorií, která by vycházela ze sjednocení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Patřil k výrazným příznivcům mnohasvětové interpretace kvantové mechaniky. V průběhu vědecké kariéry byl přijat do Královské společnosti, stal se doživotním členem Papežské akademie věd a obdržel nejvyšší americké civilní vyznamenání, Prezidentskou medaili svobody. V roce 2002 se umístil na 25. místě ankety 100 největších Britů, průzkumu sestaveného BBC. Vysoké prodejnosti dosáhly jeho populárně-vědecké knihy, v nichž vysvětloval své teorie a kosmologická témata. Stručná historie času vytvořila v žebříčku nejprodávanějších knih deníku Sunday Times nový rekord, když v něm figurovala 237 týdnů. Během vysokoškolského studia mu bylo diagnostikováno vzácné a nevyléčitelné degenerativní onemocnění motorického neuronu – amyotrofická laterální skleróza , s pomalou progresí, které jej na více než čtyři desetiletí upoutalo na elektrické kolečkové křeslo. Po ztrátě řeči roku 1985 v důsledku tracheostomie komunikoval se světem prostřednictvím dorozumívacího programu, který mu umožnil psaní textu i hlasový projev díky syntetizátoru řeči. Nejdříve k tomu využíval tlačítka ovládaného palcem. Po ztrátě jeho hybnosti funkci zastoupil snímač infračerveného paprsku v brýlích, jenž měřil změny svalového napětí žvýkacích svalů na jedné straně tváře. Zemřel 14. března 2018 ve věku 76 let v Cambridgi, ačkoli první prognózy po odhalení ALS predikovaly dvou až tříleté přežití.

Více od autora