Knihy
Ostatní
Humor
Karel Michal
Bubáci pro všední den

Karel Michal
Bubáci pro všední den

1991 | Nakladatelství Československý spisovatel

Jedna z nejúspěšnějších českých beletristických knih šedesátých let minulého století, Bubáci pro všední den Karla Michala, se proslavila originální satirou namířenou na každodenní realitu v komunistickém Československu 50. a 60. let. Povídky plné groteskního humoru, často až absurdního vyznění, spojuje motiv setkání na… hranici zdání a skutečnosti, který dohromady svádí obyčejné lidi s neobvyklými zjevy , aby na konfrontaci jejich jednání, myšlení či prosté řeči ukázal charakter podivné doby – prázdné, absurdní, až neskutečné. Jedna z nejúspěšnějších českých beletristických knih šedesátých let minulého století, Bubáci pro všední den Karla Michala, se proslavila originální satirou namířenou na každodenní realitu v komunistic…kém Československu 50. a 60. let. Povídky plné groteskního humoru, často až absurdního vyznění, spojuje motiv setkání na hranici zdání a skutečnosti, který dohromady svádí obyčejné lidi s neobvyklými zjevy , aby na konfrontaci jejich jednání, myšlení či prosté řeči ukázal charakter podivné doby – prázdné, absurdní, až neskutečné.

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	163
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020202706
ISBN:	9788020202703
Ilustrátor:	Stanislav Duda
Edice:	HUxSA, Edice humoru a satiry
Vydání:	Vyd. 4.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 2. 2025 14:18
Číslo položky:	1130739

O autorovi

Karel Michal

Karel Michal, vlastním jménem Pavel Buksa , byl český spisovatel, scenárista a dramatik. Karel Michal maturoval v roce 1951 na Vinohradském gymnáziu v Praze. Po úspěšné zkoušce mu bylo odmítnuto přijetí na studium medicíny s poukazem, že je dříve třeba, aby jako syn z buržoazní rodiny se nejdříve sžil s dělnickou třídou. Odešel nejdříve do Ostravy, kde posléze působil jako geometr u správy dolů. Když zde podal jistý zlepšovací návrh, získal v roce 1953 povolení k přijetí na lékařskou fakultu v Praze. Tu však nedokončil po třech letech studia pro neúspěch při politických zkouškách. Proto v roce 1956 nastoupil základní vojenskou službu. Po návratu pracoval postupně jako správce jízdárny, dlaždič a pomocný dělník. Počátkem šedesátých let s postupujícím uvolněním se stal dramaturgem Filmového studia Barrandov, spolupracovníkem redakce měsíčníku Plamen a kritikem v redakci Literárních novin. Byl členem Svazu československých spisovatelů a Svazu československých filmových umělců. Po avízu, že mu hrozí zatčení režimem, který mu neprominul zejména knihy Bubáci pro všední den, Krok stranou a scénář k filmu Bílá paní, v září 1968 emigroval společně s manželkou Violou Fischerovou do Švýcarska. Na jeho prvotinu, detektivku Krok stranou , zněl posudek hlavní správy SNB, kam nezvyklou detektivku poslalo nakladatelství k posouzení, takto: „Je neslýchané psát o práci Veřejné bezpečnosti podobným, téměř parodujícím způsobem; zejména postavy vyšetřovatelů mají rysy neslučitelné s typem socialistického kriminalisty.“ Spisovatel musel doprovodit knížku vysvětlující předmluvou, která z Kroku stranou na počátku šedesátých let udělala už naprostý hit: „V knize popsané metody kriminalistické praxe“, sugeruje autor, „nejsou totožné s metodami, kterých se dnes běžně užívá . Ve skutečnosti by se to zkrátka z mnoha a mnoha důvodů, které by vydaly na zvláštní knížku, nemohlo takhle stát. Ani celé, ani v částech, ani – chce...

Více od autora