Jan Karafiát
Broučci

1941 | Nakladatelství Josef Hokr

Kniha pojednává o rodině svatojánským broučků – mamince, tatínkovi a Broučkovi, který ale jako kluk býval neposlušný. Broučci žili v souladu s přírodou a Biblí. Před jídlem se modlili, konali dobro a věřili, že vše, co je čeká, je z rukou Božích. Nejmoudřejší postavou knihy je Janinka – předlohou pro ni byla Karafiátov…i skotská mecenáška Denistoun Buchanan of Auchentorley , která pak byla jeho rádkyní, intelektuální i materiální oporou. To ona mu umožnila publikovat první vydání Broučků.

Před příchodem zimy broučci zabednili chaloupku a celou zimu si topili dřevem, aby nezmrzli. Zvířecí postavičky se chovají jako lidé, přejímají tedy jejich dobré i špatné vlastnosti. Za samozřejmou považují obětavou a nezištnou práci pro druhé, jejich vzájemný vztah je prostoupen porozuměním a láskou. Sledujeme Broučkovy příhody i jeho dospívání a koloběh života v rodině, kde se z dětí stávají rodiče. Karafiát se nevyhýbá se ani smrti jako přirozené součásti života – tam, kde nějaký brouček zemře, vyroste chudobka. A tak když na konci knihy se dočteme, že po kruté zimě pod jalovcem vykvetlo dvanáct chudobek, pochopí i nejmenší čtenář, co se stalo, aniž jej to vyděsí a traumatizuje.

K nesmírnému úspěchu knihy nepochybně přispěl i Karafiátův básnický sloh ovlivněný lidovou řečí a poetické líčení přírody ve všech ročních obdobích. Kniha pojednává o rodině svatojánským broučků – mamince, tatínkovi a Broučkovi, který ale jako kluk býval neposlušný. Broučci žili v souladu s přírodou a Biblí. Před jídlem se modlili, konali dobro a …věřili, že vše, co je čeká, je z rukou Božích. Nejmoudřejší postavou knihy je Janinka – předlohou pro ni byla Karafiátovi skotská mecenáška Denistoun Buchanan of Auchentorley , která pak byla jeho rádkyní, intelektuální i materiální oporou. To ona mu umožnila publikovat první vydání Broučků.

Před příchodem zimy broučci zabednili chaloupku a celou zimu si topili dřevem, aby nezmrzli. Zvířecí postavičky se chovají jako lidé, přejímají tedy jejich dobré i špatné vlastnosti. Za samozřejmou považují obětavou a nezištnou práci pro druhé, jejich vzájemný vztah je prostoupen porozuměním a láskou. Sledujeme Broučkovy příhody i jeho dospívání a koloběh života v rodině, kde se z dětí stávají rodiče. Karafiát se nevyhýbá se ani smrti jako přirozené součásti života – tam, kde nějaký brouček zemře, vyroste chudobka. A tak když na konci knihy se dočteme, že po kruté zimě pod jalovcem vykvetlo dvanáct chudobek, pochopí i nejmenší čtenář, co se stalo, aniž jej to vyděsí a traumatizuje.

K nesmírnému úspěchu knihy nepochybně přispěl i Karafiátův básnický sloh ovlivněný lidovou řečí a poetické líčení přírody ve všech ročních obdobích.

Stav

Opotřebená

desky výrazně odřené po okraji, vazba rozpadlá, mnoho listů volně, kompletní

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Opotřebená, desky výrazně odřené po okraji, vazba rozpadlá, mnoho listů volně, kompletní
Vazba:	Pevná
Počet stran:	86
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ondřej Sekora
Vydání:	Celkem vyd. 53., autoris., Vyd. se Sekorovými obrázky 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 7. 2024 10:23
Číslo položky:	912608

O autorovi

Jan Karafiát

Jan Karafiát byl český reformovaný, po roce 1918 českobratrský evangelický farář. Patřil k neformálnímu hnutí, jehož ideálem byla krásná církev Kristova. Rodina Jana Karafiáta sice patřila k zámožnějším v Jimramově, jeho dětství bylo přesto velmi skromné. Otec František Karafiát se oženil s vdovou se čtyřmi dětmi. Společně pak měli dalších šest . Z nich byl Jan předposledním. Základní vzdělání získal v evangelické škole při místním sboru. Od jedenácti let studoval na německém piaristickém gymnáziu v Litomyšli. Vzdor národní i náboženské odlišnosti byl premiantem. V šestnácti letech studoval na německém evangelickém gymnáziu ve vestfálském Güterslohu , kde se ocitl ve vypjatě evangelickém prostředí. Vestfálští přátelé mu po ukončení gymnázia v roce 1866 umožnili teologická studia v Berlíně, Bonnu a ve Vídni. Studium ukončil zkouškou v roce 1869. Po skončení studií pracoval na doporučení svého vídeňského profesora Eduarda Böhla rok v Kolíně nad Rýnem v rodině vynálezce a továrníka Eugena Langena jako vychovatel, neboť nebyla v evangelických sborech volná farářská místa. Po roční vikářské praxi v Reformované církve v Roudnici v letech 1870 – 1871 odešel znovu na studia do Edinburghu na jednu z kolejí Svobodné skotské církve. Tato studia financovala Skotská svobodná reformovaná církev. Mladého teologa velmi ovlivnil pobyt v Kolíně nad Rýnem. Počítá jej ke školám ještě vyšším než univerzita. Rovněž pobyt v holandském sboru v Elberfeldu se svojí pietistickou atmosférou. V jeho čele tehdy stál Hermann Friedrich Kohlbrügge. Dr. H. Kohlbrügge i vídeňský Eduard Böhl měli na J. Karafiáta značný vliv. Krajina a detaily z domácnosti broučků byly inspirovány Elberfeldem Karafiátových a K...

Více od autora