Knihy
Historie
Světová historie
Arne Novák
Dějiny lidstva od pravěku k dnešku

Arne Novák: Dějiny lidstva od pravěku k dnešku

Arne Novák, Antonín Matějček, Josef Šusta, Zdeněk Kalista, Otakar Odložilík, Vladimír Helfert, Karel Stloukal, Bedřich Mendl, Jaroslav Prokeš, Milada Paulová, Anton Vasil'jevič Florovskij, Quido Vetter
Dějiny lidstva od pravěku k dnešku : Bronzová skála moci státní- 1650-1789 - Díl šestý

1939 | Nakladatelství Melantrich

Součástí souboru:

Dějiny lidstva od pravěku k dnešku 1936 (6sv., 768 + 731 + 701 + 520 + 650 + 695, 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

cítit kouřem

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Mírně opotřebená cítit kouřem	Skladem pro e-shop	~~299 Kč~~
Stav Dobrý zachovalý stav	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Velmi dobrý hřbet s oděrkami, polokožená	Skladem pro e-shop
Stav Mírně opotřebená vazba lehce povolená, vše drží, ex libris Josef Skupa, polokožená	Skladem pro e-shop
Stav Velmi dobrý jen minimální oděrky	Skladem pro e-shop	~~649 Kč~~
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~599 Kč~~

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, cítit kouřem
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	xliv, 635 , 15 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Dějiny lidstva od pravěku k dnešku
Vydání:	1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 3. 2026 12:0
Číslo položky:	1672355

O autorech

Zdeněk Kalista

Zdeněk Kalista byl český katolický historik, básník, literární kritik, editor a překladatel. Zdeněk Kalista se narodil v rodině učitele. V roce 1919 maturoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi. Dále vystudoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy historii, dějiny výtvarných umění a klasickou archeologii, byl žákem Josefa Pekaře, Jaroslava Bidla a Hynka Vysockého. Pod Pekařovým vedením napsal dizertační práci o Humprechtu Černínovi z Chudenic. Obhájil ji roku 1923. V roce 1924 byl promován doktorem filozofie. V témže roce začal pracovat jako asistent Historického semináře. V letech 1921–1923 byl místopředsedou Literární skupiny, od roku 1928 členem výboru Kruhu českých spisovatelů. Svá díla zpočátku podepisoval též jako Z. V. Kalista. Roku 1931 se na filozofické fakultě UK habilitoval prací Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic, docentem byl jmenován roku 1932. Jmenování profesorem se připravovalo od roku 1938, ale kvůli uzavření českých vysokých škol k němu nedošlo. Na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze tedy souvisle působil v letech 1924–1939 a 1945–1948. Po roce 1948 musel pro své pravicové názory a katolické smýšlení z univerzity odejít. Stal se jednou z obětí politických procesů – v roce 1951 byl zatčen a 4. července 1952 v tzv. procesu se Zelenou internacionálou proti katolické inteligenci odsouzen k trestu odnětí svobody na 15 let. V roce 1960 byl propuštěn a odešel do penze. V roce 1966 rehabilitován. V tomto období psal lektorské posudky pro různá nakladatelství a věnoval se překladatelské práci. V letech 1968–1969 přednášel jako mimořádný profesor na Univerzitě Karlově. Publikoval v řadě českých i zahraničních literárních a historických periodik . Jako autor hesel se podílel i na Masarykově slovník...

Více od autora

Antonín Matějček

Antonín Matějček byl český historik umění, profesor Karlovy univerzity. Zabýval se hlavně českým uměním gotické doby a 19. století. Šlo o výraznou osobnost dějin výtvarného umění. Dějiny umění studoval ve Vídni u Maxe Dvořáka, od něhož převzal i jeho metodu, totiž chápat umění jako obraz duchovní atmosféry určité doby. Od roku 1917 přednášel dějiny umění na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, od roku 1920 na Akademii výtvarných umění a od roku 1930 byl profesorem Karlovy univerzity. V roce 1948 vstoupil do KSČ. Od roku 1949 byl také vysokým úředníkem ministerstva kultury. Mnoho jeho žáků dnes patří k proslulým a uznávaným osobnostem, které se velkou měrou zasloužily o zprostředkování kulturních hodnot veřejnosti. Příkladem je Jaroslav Pešina, František Dvořák, Jaromír Neumann, Pavel Preiss a mnoho jiných. Od roku 1922 vydával šestisvazkový „Dějepis umění“, knihy o středověkých rukopisech, roku 1931 knihu „Ilustrace“ a roku 1938 vydal dílo „Česká malba gotická“. Napsal také řadu studií a monografií o Josefu Mánesovi, Antonínu Slavíčkovi, Janu Kotěrovi, Janu Štursovi a dalších. Společně se Zdeňkem Wirthem redigoval časopis „Památky archeologické“, „Ottův slovník naučný nové doby“ a řadu dalších souborných publikací. Po mnoho let bydlel v Praze na Senovážném náměstí na Novém Městě v č.p. 1986, kde se dnes také nachází jeho pamětní deska s bustou na konzole, jejímž autorem je sochař Josef Klimeš.

Více od autora

Komentáře ke knize