Vilém Reichmann, Karel Otto Hrubý, Miloš Budík
Brno

1968 | Nakladatelství Blok

Soubor více než 180 černobílých fotografií, panoramat, pohledů na staré i nové Brno se sídlišti a detailů architektonických památek je uzavřen stručným přehledem dějinného vývoje města. Soubor více než 180 černobílých fotografií, panoramat, pohledů na staré i nové Brno se sídlišti a detailů architektonických památek je uzavřen stručným přehledem dějinného vývoje města.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, naražené rohy desek

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, naražené rohy desek
Vazba:	pevná
Počet stran:	199
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	11. 10. 2026 7:45
Číslo položky:	1952600

O autorech

Vilém Reichmann

Vilém Reichmann, přezdívka Jappy; byl český výtvarník německého původu, karikaturista a fotograf. Proslul zejména černobílými imaginativními fotografiemi s poetikou náhodných setkání, tvarových analogií či abstrahujících detailù. Vilém Reichmann pocházel z brněnského německého prostředí. Otec Johann Reichmann pocházel z Rostěnic a byl odborným učitelem a ředitelem měšťanské školy v Brně. Matka Marie, rozená Schwarzová se narodila v Jihlavě. V letech 1927–1932 vystudoval architekturu na Německé vysoké škole technické v Brně a získal titul inženýra. Již jako posluchač školy prokázal levicové smýšlení, když byl funkcionářem socialistického studentského spolku Arbeitsgemeinschaft sozialistischer Hochschüler a členem komunistické strany . Krátce působil jako výpomocný učitel v Hanušovicích a do války pak pracoval na brněnském stavebním úřadě. V té době také kreslil karikatury do časopisů a novin - Index, Tvorba, Trn, Tramp, Simplicus, Arbeiter Ilustrierte Zeitung , Rovnost, Žijeme, Haló noviny. Přezdívku Jappy, kterou své kresby a karikatury signoval, získal v trampském hnutí. Dne 2. prosince 1935 se v Brně oženil s Rudolfinou Barborou Zukalovou , herečkou Zemského divadla. V roce 1938 bylo rozvedené manželství prohlášené za rozloučené. Jako Němec byl za 2.světové války zařazen do německého vojska, kde odmítl vstoupit do důstojnické školy. Na frontě přeběhl na ruskou stranu a v zajateckém táboře se připojil ke skupině antifašistů. Odsud se vrátil po válce jako zajatec a na svobodu se dostal po zásazích bývalé manželky. V letech 1947–1948 byl členem postsurrealistické skupiny Ra, která v té době uspořádala sérii výstav. Později byl členem fotografické skupiny DOFO a uměleckého Sdružení Q . Po roce 1948 působil ve svobodném povolání (člen Sva...

Více od autora

Karel Otto Hrubý

Karel Otto Hrubý byl český fotograf, pedagog a teoretik fotografie. V mládí působil jako hudebník. Na sklonku života se věnoval malířství. Po studiu na gymnáziu ve Znojmě odešel v roce 1935 studovat práva na Karlovu univerzitu do Prahy, která však nedokončil z důvodu uzavření českých vysokých škol během německé okupace roku 1939. Po přestěhování rodiny do Brna si za okupace přivydělával jako jazzový hudebník do roku 1941, kdy byl totálně nasazen v rámci Moravy. Po válce se stal fotoreportérem v Rovnosti. V roce 1947 byl v Brně kameramanem dokumentárních a reklamních filmů a potom divadelním fotografem. Od roku 1951 pracoval v redakci Květů v Praze, spolupracoval též s časopisem Svět v obrazech. V letech 1952–1977 vyučoval fotografii na Škole uměleckých řemesel v Brně i jinde a vychoval řadu dalších fotografických osobností . V téže době se současně živil jako profesionální fotograf na volné noze – zabýval se novinářskou, reportážní a technickou fotografií pro tehdejší časopisy, noviny, podniky a instituce, podílel se na řadě obrazových publikací. Ve volné fotografii proslul zejména jako krajinář a tvůrce momentek zahrnovaných pod pojem tzv. poezie všedního dne. Obesílal fotografické salony a soutěže. Publikoval recenze fotografických výstav a odborné texty. V roce 1974 vydal teoretickou knihu Krajinářská fotografie . Po odchodu do důchodu žil na chalupě v Senotíně v jižních Čechách, kde se věnoval malířství.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…