Michail Ivanovič Glinka
Břehy proměn

1976 | Nakladatelství Odeon

Soubor povídek komorního psychologického ladění s tématikou milostnou a mravní představuje hrdiny z nejrůznějších prostředí, kteří si zachovávají individuální rysy, trpí vnitřním neuspokojením a bez ohledu na to, co museli vytrpět, si zachovávají ve svém srdci nezištnou dobrotu. Soubor povídek komorního psychologického ladění s tématikou milostnou a mravní představuje hrdiny z nejrůznějších prostředí, kteří si zachovávají individuální rysy, trpí vnitřním neuspokojením a bez …ohledu na to, co museli vytrpět, si zachovávají ve svém srdci nezištnou dobrotu.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	205
Jazyk:	česky
Překladatel:	Marie Chrobáková
Edice:	Soudobá světová próza. Malá řada
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 4. 2018 14:12
Číslo položky:	29905

O autorovi

Michail Ivanovič Glinka

Michail Ivanovič Glinka byl první ruský skladatel, který získal široké uznání v rodné zemi, a osobnost, jež je považována za otce ruské klasické hudby. Reprezentativním dílem, které ho proslavilo na velkém území světa, je především Kamarinskaja, orchestrální dílo založené na lidových melodiích, opera Život za cara a další opera Ruslan a Ludmila z roku 1842. Dílo Michaila Ivanoviče Glinky mělo vliv na několik celosvětově známých skladatelů i na populární Ruskou pětku, jejíž pět členů pod vedením Milije Balakireva věnovalo svou pozornost zvláště Glinkovi jako skladateli, který komponoval ruský druh klasické hudby. Michail Ivanovič Glinka se narodil ve vesnici Novospasskoje nedaleko řeky Desny v ruském Smolensku. Jeho otcem byl bohatý vysloužilý armádní kapitán, který žil v rodině se silnou vazbou pro služby pro cara. I v této rozsáhlé rodině se několik jejích členů věnovalo umění . Jako malé dítě trávil hodně času se svou babičkou, která ho vychovávala, ale také dosti rozmazlovala a neustále krmila různými sladkostmi a oblékala jej do luxusních kožešin. To se mu později stalo osudným, zejména co se týče jeho zdraví. Často navštěvoval lékaře a vícekrát se stál obětí šarlatánů. V raných letech moc hudby neslyšel. Často jen slýchával zvuky odbíjejících zvonů na vesnickém kostele a rád poslouchával lidové písně kočujících pěveckých sborů. Zvuky zvonů však nebyly na poslech nijak přívětivé pro své naladění na nelibozvučný akord, a právě to bylo příčinou přivyknutí jeho sluchu na pronikavou harmonii. Po smrti babičky se přiklonil spíše ke strýci, který bydlel přibližně 10 km daleko a hrál v orchestru díla Haydna, Mozarta a Beethovena. U strýčkova orchestru trávil Glinka mnoho volného času. V deseti letech přišel další hudební zážitek, když slyšel hrát finského skladatele Bernharda Crusella na klarinet, což ho v...

Více od autora